Lidé přinesli svíčky a květiny i na Albertov, pieta je skromná

Na místě tentokrát chybělo pódium a slavnostní projevy, pieta byla mnohem skromnější než v předchozích letech. Desítky lidí si tam i tak postupně přišly připomenout 31. výročí sametové revoluce i 81. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty.

Busta chirurga Eduarda Alberta byla právě slavnostně odhalena ve Fyziologickém ústavu 1. lékařské univerzity @unikarlova. Eduard Albert patřil k nejznámnějším lékařům naší historie a celý Albertov je pojmenován právě po něm. pic.twitter.com/0RKYyss7VY

Pamětní desku s nápisem "Kdy - když ne teď? Kdo - když ne my?" a s datem 17. 11. 1989 od rána ozařovalo červené, bílé a modré světlo. Zatímco brzy dopoledne pod ní hořelo jen pár svíček a ležela jediná růže, později na místě postupně přibývaly květiny. Věnce zde položil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a další akademici. Přicházely ale i rodiny, které zapálení svíčky spojily ve slunečném počasí s procházkou po okolí.

Na dodržování protiepidemických opatření dohlížely policejní hlídky, zasahovat ale nijak nemusely. Lidé k pamětní desce chodili sami nebo po malých skupinách.

Právě na Albertově se 15. listopadu 1939 konalo poslední rozloučení se studentem lékařské fakulty Janem Opletalem, který byl smrtelně zraněn při demonstraci proti německým okupantům. Pohřební průvod přerostl ve studentskou manifestaci. Německé bezpečnostní složky zareagovaly tak, že v noci na 17. listopadu obsadily vysokoškolské budovy a přes tisícovku studentů odvlekly do koncentračních táborů. Všechny české vysoké školy byly uzavřeny. Den 17. listopadu byl později vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.

Padesát let po Opletalově pohřbu se na Albertově uskutečnilo vzpomínkové shromáždění, které se proměnilo v otevřenou protirežimní demonstraci. Velká část studentů pokračovala na Národní třídu, kde je zastavila a zbila komunistická policie. Tato událost odstartovala sametovou revoluci.