Nákazy koronavirem se obává nejméně lidí od začátku epidemie

Pokud by se po prázdninách epidemická situace zhoršila, zhruba dvě třetiny občanů mají strach, že bude nedostupná zdravotnická péče pro běžné úkony, opětovně budou uzavřeny služby a obchody a zvýší se počet nakažených koronavirem. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury Ipsos, která jeho výsledky poskytla ČTK.

Nejméně ohroženi covidem se cítí lidé ve věku 18 až 29 let a studenti. Ti, kdo se cítí virem ohroženi, častěji dodržují opatření, jako je mytí rukou, nošení respirátorů či používání dezinfekce. Tito respondenti jsou skeptičtější i k tomu, že se podaří virus dostat pod kontrolu, uvedla agentura.

Většina lidí, konkrétně 80 procent, si dál ale myslí, že bude trvat několik měsíců, než se podaří dostat nemoc covid-19 pod kontrolu. V porovnání s letošním únorem, kdy epidemie byla na vrcholu, jich je ale o 12 procentních bodů méně. Proti loňskému březnu naopak o devět bodů více.

V názoru na rychlost rozvolňování nejsou Češi jednotní. Podle 30 procent je pomalé, podle 44 procent je "tak akorát" a pětina soudí, že je rozvolňování rychlé. Jako nejpomalejší vnímají občané rozvolňování ve školství, následuje kultura, služby a maloobchod. Optimální je podle nich ve veřejné dopravě.

Autoři průzkumu uvedli, že postoj k rychlosti rozvolňovaní se liší podle generací. Zatímco mladí by byli pro rychlejší rozvolnění opatření, lidé starší 66 let by ho zpomalili. "Asi nepřekvapí, že na pomalou rychlost rozvolňování si výrazně častěji stěžují také lidé, kteří se neplánují nechat naočkovat, neboť se koronavirem necítí ohroženi," doplnil ředitel agentury Ipsos Jakub Malý.

Agentura se rovněž dotazovala na názor Čechů na bezpečnostní hygienická opatření na úřadech a v obchodě. Stejně jako v únoru nebo loni na podzim je považují za samozřejmé více než čtyři pětiny lidí. V porovnání s průzkumy z těchto měsíců se nezměnil ani úmysl občanů více šetřit. V plánu to má stále přes 60 procent lidí. Naopak mírně přibylo těch, kteří mají větší strach z ekonomických důsledků koronavirové krize pro sebe než ze zdravotních důsledků. Uvedlo to 51 procent lidí, tedy o pět bodů více než v únoru.

Agentura provedla průzkum v době od 11. do 18. června mezi tisícovkou lidí starších 18 let.