Nezaměstnaní musí karanténu hlásit úřadu práce, jinak hrozí sankce

"Na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v nařízené karanténě, izolaci či se na ně vztahuje karanténní opatření a nemohou plnit své povinnosti vůči úřadu práce, nahlíží úřad stejně jako na ty, kteří jsou nemocní či po úrazu," uvedla mluvčí.

Podle zákona o zaměstnanosti musí mít nezaměstnaní stejně jako nemocní pracovníci neschopenku a dodržovat léčebný režim. Podobné je to u karantény a doložení potvrzení o ní. Úřadu práce to musí uchazeči o práci včas ohlásit a doklad doručit. Pokud to neudělají, hrozí jim vyřazení z evidence. Po něm by za ně stát přestal platit odvody a přišli by také o podporu a dávky v hmotné nouzi, a to na tři či šest měsíců.

Jakmile úřad dostane potvrzení o karanténě, uzná to jako důvod, který brání dostavit se na stanovenou schůzku. "Obdobně přistupuje úřad ke klientům i v případě, že pečují o dítě do deseti let kvůli uzavření škol, a nemohou tak absolvovat předem stanovené aktivity, nebo se nemohou dostavit k osobnímu jednání v určeném termínu," doplnila Beránková.

Podle ní úřad uzná potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti pro uchazeče o práci od lékaře i jiná potvrzení od praktiků. Přijme i doklad od hygieniků či jiného zdravotnického zařízení, které pečuje o pacienty s nemocí COVID-19.

Lidé bez práce v karanténě, kteří se naopak chtějí přihlásit do evidence, o to mohou požádat písemně e-mailem, přes datovou schránku či poštou. Pokud nemá žádost elektronický podpis, je nutné ji pak ještě do pěti dnů potvrdit. Nutné je na podatelnu příslušné pobočky doručit písemný dokument s podpisem.

Formuláře žádostí o zprostředkování práce a o podporu v nezaměstnanosti jsou na portálu ministerstva práce. Poslat je možné i žádosti o sociální dávky. I tyto formuláře jsou na ministerském webu. "Pokud bude třeba cokoli doplnit nebo upravit, zaměstnanci úřadu už pak žadatele sami zkontaktují prostřednictvím písemné výzvy, telefonicky či e-mailem," dodala mluvčí.

Lidé, kteří se ocitnou kvůli mimořádným opatřením proti šíření nákazy novým koronavirem ve finanční tísni, mohou v odůvodněných případech dostat i jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Ta může činit až patnáctinásobek životního minima. Do konce března může tedy dosahovat až 51.150 korun. Od dubna po zvýšení životního minima by to mělo být až 57.900 korun.