Obavy lidí v ČR z koronaviru opadly, stoupl zájem o očkování

Lidé v Česku koncem března mírně polevili v dodržování preventivních opatření proti šíření koronaviru, lehce opadly také jejich obavy z epidemie. Dál se zvýšil zájem o očkování proti nemoci covid-19 a vzrostla míra testování na koronavirus. Testem prošlo 69 procent zaměstnanců na pracovištích. Vyplývá to z nové verze výzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research.

Na 44 procent se na konci března zvýšil podíl lidí, kteří ze 13 sledovaných preventivních opatření dodržují menšinu. V polovině měsíce to bylo 40 procent, zatímco během vrcholu podzimní vlny epidemie na konci října kolem 35 procent. Velké starosti dělala koncem března epidemie 45 procentům dotázaných, počátkem měsíce to byla polovina. "Pokles obav v minulosti predikoval další mírné uvolnění chování v následujících týdnech," uvedli autoři výzkumu.

Kontakty zůstávají omezené, ukázal výzkum. Lidí, se kterými byli za týden v podstatném kontaktu, hlásili respondenti koncem března v průměru 11,5, v polovině měsíce to bylo 10,5. Přibylo setkání mezi přáteli a s rodinou. Oba údaje jsou ale znatelně nižší než během vrcholu podzimní vlny.

Očkovat se proti covidu-19 chtělo koncem března 61 procent lidí, v polovině měsíce to bylo 59 procent a na počátku roku 51 procent. Detailnější analýza podle PAQ Research ukazuje, že ochota silně narostla mezi staršími, vzdělanějšími a vysokopříjmovými lidmi, naopak mezi lidmi do 54 let s nižším vzděláním či z menších obcí a mezi nízkopříjmovými oproti podzimu poklesla. "Může to být dáno poklesem důvěry v instituce, menšími pociťovanými riziky (věk) a benefity očkování (omezená motivace nižších tříd umožněním cestovat)," podotkli autoři průzkumu.

Nějakým typem testu prošlo v posledním měsíci 38 procent dotázaných a 69 procent zaměstnanců docházejících na pracoviště. "Míra protestovanosti je výrazně vyšší než na podzim či začátku zimy, kde testy procházelo jen okolo třetiny rizikových," uvedla PAQ Research. Nadále ale podle ní platí doporučení expertů, že antigenní testy by se měly používat častěji a víc by se měly využívat dražší a spolehlivější testy PCR.

Pandemie nevede k velkému nárůstu nezaměstnanosti, ale k jistému omezení pracovního života, zjistil také výzkum. Problémy se splácením dlouhodobých závazků stabilně od počátku roku hlásí kolem 12 procent lidí. "Z negativních dopadů sledujeme během února a března 2021 mírný nárůst příznaků deprese a úzkosti. Nejvíce narostly mezi lidmi do 24 let, ženami s dětmi v domácnosti, nízkopříjmovými a lidmi zasaženými epidemií," doplnila PAQ Research.

Související

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Senioři, ilustrační foto

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Více souvisejících

Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování průzkumy

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy