Pálení čarodějnic v Česku? Kvůli suchu a koronaviru se v mnoha krajích nekoná

Hasiči kvůli suchému počasí upozornili, že by lidé měli být při pálení ohňů velmi opatrní. Lidé by také neměli zapomínat, že mimo bydliště mohou být pouze se zakrytými ústy a nosem třeba rouškou, mohou být ve skupinách nanejvýš po deseti a musí dodržovat odstup.

Hasiči podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nezakážou plošně pálení čarodějnic, hasičský sbor takové rozhodnutí případně ponechá v kompetenci jednotlivých krajů. Některé kraje k tomu podle něj již přistoupily. "Samozřejmě platí, že během případného pálení čarodějnic nebo akcí na 1. máje je potřeba dodržovat příslušná nařízení vlády. To znamená dodržovat skupinky maximálně deseti osob, příslušné rozestupy a samozřejmě platí to, že je stále potřeba nosit roušky," dodal.

Při pálení čarodějnic je každoročně zvýšené riziko požárů. Loni 30. dubna hasiči vyjížděli k 64 požárům, o rok dříve dokonce ke 136. Výrazný rozdíl byl způsoben počasím. Zatímco loni před pálením čarodějnic pršelo, konec dubna 2018 byl podobně suchý jako letos. Česko sužuje sucho už od roku 2015, podle týmu vědců z projektu InterSucho jde o nejhorší epizodu sucha za 500 let.

Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.