Počet obyvatel ČR se přiblížil k 10,7 milionu. Na přírůstku se podepsala migrace

Jarní opatření proti šíření nemoci covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Na březen podle statistiků dokonce připadlo historické minimum, bylo uzavřeno nejméně sňatků za měsíc za více než 100 let.

Snížila se také rozvodovost a narodilo se méně dětí, zatímco počet zemřelých zůstal na úrovni předchozího roku, uvedli statistici.

Nižší byl letos i počet narozených a rozvodů, zatímco počet zemřelých zůstal na úrovni předchozího roku: https://t.co/hufeoIqYOQ#ČSÚ #ceskystatistickyurad #rychlainformace #pohybobyvatelstva #svatby #rozvody #narozeni #umrti pic.twitter.com/p1LSpFKLE2

Od ledna do konce června zemřelo 56.900 lidí, o 245 méně než v loňském prvním pololetí. Na svět přišlo v prvních šesti měsících letošního roku 53.800 dětí, meziročně téměř o 1900 méně.

Ubylo i lidí, kteří se ze zahraničí přistěhovali ve sledovaném období do Česka. Jejich počet se meziročně snížil o 5700 na 26.400 lidí. Nejvýraznější úbytek počtu přistěhovalých statistici zaznamenali ve druhém čtvrtletí, zejména v dubnu. Naopak více lidí odešlo z Česka do zahraničí, v prvním pololetí jich meziročně přibylo o 7000 na 18.100.

"Saldo zahraničního stěhování dosáhlo v prvním pololetí 8300, což představovalo meziroční pokles o 60 procent, respektive bylo o 12.700 nižší," uvedli statistici. Doplnili, že největší převaha v počtu vystěhovalých nad přistěhovalými byla u občanů Velké Británie, Polska a Německa.

Do manželství v prvním pololetí vstoupilo 13.400 snoubeneckých párů, o rok dříve, kdy zemi netrápil koronavirus, bylo svateb o 9600 více. Uzavřených sňatků bylo méně ve všech měsících prvního pololetí s výjimkou února. Nejvýrazněji, o čtyři pětiny na 740, jich meziročně ubylo v dubnu. V březnu úřady oddaly 631 párů.

Současně se lidé i méně rozváděli. Rozvodů, které do konce června nabyly právní moci, bylo 10.200, o rok dříve jich bylo o 2300 více. Důvodem nižšího počtu rozvodů zřejmě bylo omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, protože největší meziroční úbytek rozvodů byl v dubnu, následoval květen a březen, doplnili statistici.

Počet obyvatel Prahy se za letošní první pololetí zvýšil o 2711, hlavní město jich ke konci června mělo téměř 1,327 milionu. Dvě třetiny nových obyvatel se přistěhovaly, zbytek přírůstku obstaraly narozené děti, kterých bylo víc než zemřelých.

Pololetní přírůstek počtu obyvatel v Praze je méně než poloviční než před rokem. Počet narozených a zemřelých se výrazně nezměnil, proti loňsku ale zhruba o 3000 lidí ubylo přistěhovalých a zároveň se zvýšil počet lidí, kteří z metropole odešli.

Do Prahy se letos od začátku roku do konce června přistěhovalo 18.286 lidí, z metropole naopak odešlo 16.440 obyvatel. Stěhováním tak počet Pražanů stoupl o 1846 lidí. Z jiných regionů Česka do Prahy přišlo 9402 lidí, zbytek byl ze zahraničí. Z Prahy do jiných částí republiky zamířilo 11.359 lidí, ostatní odešli do ciziny.

Obyvatel hlavního města přibylo také díky tomu, že méně lidí zemřelo, než se narodilo. Za první pololetí v Praze přišlo na svět 7086 dětí a zemřelo 6221 lidí. Takzvaný přirozený přírůstek tedy činil 865 lidí.

Do manželství v Praze za šest měsíců letošního roku vstoupilo 1583 párů, téměř o polovinu méně než za stejné období loňského roku. Pořádání svateb letos na jaře zablokovala opatření proti šíření nového typu koronaviru. Snížil se také počet rozvodů na 1187 za pololetí, loni jich ve stejné době bylo 1301.