Pokles životní úrovně vnímá 70 procent lidí. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží

Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímají téměř podle průzkumu všichni (98 procent), zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku. Pokles své životní úrovně během letošního roku deklaruje 70 procent lidí, z toho polovina vnímá pokles jako velmi silný. Dalších 23 procent pokles zatím nezaznamenalo, ale brzy jej očekává.

Z průzkumu dále vyplývá, že situaci ekonomiky i svou vlastní vidí výrazně pesimističtěji lidé z malých obcí a měst než obyvatelé měst nad 100.000 obyvatel. Jen pětina lidí téměř nepociťuje vyšší náklady na bydlení. U nákladů spojených s bydlením, jako je například nájem, hypotéka či platby za energie uvedl jen každý pátý, že u něj nedošlo ke změně, zejména díky zafixování z dřívějška. U zbytku výdaje rostly, a to mnohdy výrazně. U 19 procent lidí byl nárůst do 1000 korun měsíčně, u 32 procent mezi 1001 až 3000 Kč, u pětiny mezi 3001 až 5000 Kč, u zbylých devíti procent lidí šlo o nárůst nad 5000 korun.

S rostoucími cenami v obchodech se podle průzkumu téměř polovina lidí vyrovnala tak, že začala kupovat levnější zboží. Zhruba čtvrtina kupuje stejné zboží, ale v menším množství a 17 procent nakupuje zatím stejně, nicméně už sonduje alternativy. Necelá polovina Čechů kvůli vyšším cenám omezila využívání zbytných služeb, jako je návštěva restaurace či výdaje za cestování. Dalších 37 procent nyní využívá levnějších alternativ.

Strukturu nákladů domácností dobře ilustrují data o uskutečněných objemech plateb v jednotlivých kategoriích bankovnictví Creditasu. V meziročním srovnání (srpen 2022 vs. srpen 2021) se ukazuje, že domácnosti vydávají za potraviny o desetinu více než před rokem. Naopak výdaje za oblečení klesly o dvě procenta a v položce 'ostatní nákupy' se projevil pokles o 1,5 procenta. O 4,5 procenta stouply výdaje související s dopravou.

Nejvýznamnější rostoucí položkou byly služby, kde se ukázal nárůst o 124 procent, což souvisí zejména s novou výší záloh například za elektřinu. "Průzkum potvrdil to, co se zpožděním naznačovala data o spotřebě domácností už v závěru loňského roku. Vysoká inflace snižuje kupní sílu obyvatel a mění jejich spotřebitelské zvyklosti. Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme více, reálně si odnášíme méně zboží," uvedl ekonom Creditasu Petr Dufek.

Banka Creditas využila kategorizovaná data o struktuře výdajů uskutečněných převodem či platbou kartou v měsíci srpnu 2021 a 2022, která byla očištěna o vliv počtu uživatelů v daných obdobích. Agregovaná data odrážejí reálné výdaje více než 100.000 lidí z celé ČR. Průzkum Ipsosu byl mezi 500 respondentů.