Pozůstalí podali ústavní stížnost proti zastavení stíhání Štrougala

O podání stížnosti dnes informoval server iROZHLAS.cz. Štrougalovo stíhání pravomocně zastavilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 v polovině srpna.

Proti rozhodnutí žalobců se ohradila skupina šesti pozůstalých, kteří se se svojí stížnosti obrátili na Ústavní soud. "Ústavní soud potvrdil přijetí stížnosti v pondělí 29. 8. 2022," řekl jejich advokát Lubomír Müller webu Českého rozhlasu.

"V trestním stíhání by mělo být pokračováno, a to zejména s ohledem na potřebu vyvrátit v řádném soudním procesu obhajobu obviněného, a to způsobem, který bude 'výchovný' pro celou společnost," domnívá se advokát. Vzhledem ke Štrougalovu vysokému věku žádá Ústavní soud o přednostní projednání případu.

Problém vidí Müller a pozůstalí především ve znaleckém posudku Štrougalova zdravotního stavu, a se závěry, které z něj žalobce udělal. "Navzdory svým omezením smysl trestního řízení chápe velmi dobře a vede promyšlenou obhajobu," píše se ve stížnosti. Podle Müllera Štrougal přesně ví, jakou funkci a po jakou dobu zastával. "Obviněný se tedy dobře orientuje,“ argumentuje advokát ve stížnosti. Müller poukazuje také na to, že někdejší předseda vlády Štrougal svaluje vinu na ministry, ačkoliv sám byl v letech 1961 až 1965 ministrem vnitra.

Stíhání Štrougala a někdejšího komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara zahájil v roce 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Bývalým politikům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení.

Dva bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu byli stíháni za podíl na zabití a zranění lidí na československých hranicích v době komunistické totality. Státní zastupitelství původně stíhání obou mužů zastavilo právě s ohledem na jejich duševní stav. Ústavní soud ale koncem loňského roku rozhodnutí žalobců zrušil s tím, že původní posudky nebyly nestranné.

Nové posudky dospěly k závěru, že Štrougal trpí lehkou demencí. Smysl úkonů trestního řízení podle nich dokáže chápat jen velmi povšechně, formálně a nepřesně, a to jen v určitou denní dobu a v klidu domácího prostředí. Naopak u Vajnara odborníci soudí, že smysl úkonů trestního řízení je schopen chápat. Závěry posudků oznámil Müller ČTK letos v červenci.

ÚDV obvinilo kromě Štrougala s Vajnarem také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa (KSČ) Miloše Jakeše, který ale následně zemřel. Podle ÚDV kvůli nečinnosti této trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.