Praha opět otevře uprchlické centrum, ve stanových městech je 209 lidí

Praha v pondělí 11. července znovu otevře krajské centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, které uzavřela kvůli velkému množství běženců v hlavním městě. Po dnešním jednání pražského krizového štábu řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti) novinářům, že krok vychází z rozhodnutí vlády.

Město nicméně podle něho nemá ubytovací kapacity, takže centrum bude Ukrajincům poskytovat jen nouzové přenocování ve stanových táborech a zprostředkovávat státní lůžka.

Centrum ve Vysočanech Praha uzavřela v polovině června, Hřib to tehdy odůvodnil tím, že v metropoli je příliš mnoho uprchlíků a město již pro ně nemá ubytování. Následovala jednání s vládou o požadavku ustanovit jasný mechanismus umisťování uprchlíků po celé republice.

Vláda však podle Hřiba ve středu rozhodla o tom, že všechna krajská centra mají zůstat v provozu. Rozhodnutí označil za špatné, město se mu však přizpůsobí. "Z mého pohledu se jedná o rozhodnutí chybné, protože se vůbec nezabývá řešením té situace, že v Praze je až čtyřikrát větší počet uprchlíků na hlavu než v některých jiných krajích," řekl.

Dodal, že před otevřením centra je nejprve nutné zajistit dobrovolníky, na kterých je provoz závislý. Proto se zařízení otevře až v pondělí 11. července, a to s otevírací dobou od pondělí do čtvrtka mezi 08:00 a 15:00 a v pátek od 08:00 do 14:00. Zároveň centrum nebude Ukrajincům nabízet ubytování s výjimkou nouzových stanových městeček a kapacit zajišťovaných Správou uprchlických zařízení. "Dalo by se to shrnout tak, že otvíráme od 11. bez ubytování," řekl primátor.

Dodal, že město má nyní problémy i s ubytováním již přítomných Ukrajinců, protože například jeden hotel, který je ubytovával, vypověděl magistrátu smlouvu. "Teď řešíme více než 200 lidí, jimž musíme zajistit ubytování jinde," uvedl. Dodal, že z jeho pohledu vláda neřeší požadovaný relokační mechanismus s dostatečnou prioritou a její postup měl být opačný - nejprve jej vytvořit a až poté řešit asistenční centra. "Je to nějaká vizitka vlády Petra Fialy," dodal.

Za čtyři měsíce ruské invaze na Ukrajinu ČR vydala běžencům téměř 375.000 víz dočasné ochrany. V Praze to bylo asi 89.000. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu uvedl, že systém krajských center bude minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně změnit přijímání a pomoc uprchlíkům na krajské úrovni.

Ve stanových městečkách je 209 lidí, ubylo uprchlíků na nádraží

Ve stanových městečkách pro především romské uprchlíky z Ukrajiny je v současné době 209 lidí. Situace je klidná. Ubylo zároveň lidí, kteří nocují na hlavním nádraží. Na dotaz ČTK to po dnešním jednání magistrátního krizového štábu řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Praha je dlouhodobě přetížená a postrádá kapacity pro uprchlíky. Magistrát proto uzavřel k 15. květnu Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), které odbavilo od začátku války na Ukrajině 99.881 uprchlíků. Centrum se znovu otevře v pondělí 11. července.

"Situace ve stanových městečkách je v tuto chvíli vcelku stabilní. V Troji je 49 lidí a v Malešicích 160 lidí," řekl Hřib. Od zahájení provozu prošly městečky stovky lidí.

Na hlavním nádraží podle primátora ubylo uprchlíků, kteří zde nocovali. "Dnes tam byly prakticky pouze odjezdy," řekl Hřib. Úbytek lidí připisuje Hřib změně legislativy, kdy v případě, že je poskytováno nouzové přístřeší včetně stravy, tak není neposkytována humanitární dávka. Na nádraží fungovaly organizace, které poskytovaly uprchlíkům jídlo či hygienické potřeby. Tato pomoc byla od 1. června oficiálně ukončena.

První stanové městečko s kapacitou 150 lůžek otevřel magistrát v Troji v sobotu 14. května. První víkend zde našlo azyl 142 lidí. Na přelomu května a června potom začalo fungovat stanové městečko se stejnou kapacitou v Malešicích.

Hlavní město od začátku války letos v únoru již dvakrát vyčlenilo po 250 milionech korun na pomoc uprchlíkům. Kromě jednotlivých radnic podpořilo mimo jiné také organizace pomáhající uprchlíkům, kterým dalo zhruba 17,4 milionu korun. Peníze byly určeny na fungování takzvaných dětských adaptačních skupin nebo na potraviny a ubytování.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Praha Zdeněk Hřib

Aktuálně se děje

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

včera

včera

8. března 2026 21:56

8. března 2026 21:11

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

8. března 2026 20:08

8. března 2026 19:15

Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá

Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy