Hygienici si polepšili až o 200 tisíc korun. Šéf statistiků Dušek odměnu nechtěl

Že tomu tak skutečně je, si redakce serveru irozhlas.cz ověřila na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který jí umožnit zmonitorovat, jaké prémie získali státní pracovníci stojící v první linii boje s covidem-19. Šéf ÚZIS v období od ledna do července opravdu nepobíral žádné nadstandardní odměny.  

Aby Dušek dosáhl na finanční bonus, muselo by to nejprve navrhnout ministerstvo zdravotnictví, pak jej následně nechat schválit vládou. "Vím, že ministerstvo mělo snahu mu nějakou odměnu dát, minimálně za tu extrémní práci s covidem-19, ale pan ředitel ji dost razantně s ohledem na stav financí odmítl. Má k tomuto velmi striktní postoj,“ nechal se slyšet vedoucí ekonomicko-provozního odboru úřadu Jan Linda.

Vedoucí zdravotních statistiků se k tomu příliš vyjádřit nechtěl s tím, že by to potřebovalo mnohem hlubší rozhovor. "Nevím, co je na tom divného, proč bych to měl komentovat. Nelíbí se mi, že v souvislosti s mými odměnami používáte slovo odmítat,“ sdělil redakci serveru irozhlas.cz po telefonu.

Dokonce i zdroje na webových stránkách ÚZIS potvrdily, že Dušek skutečně žádné dlouhodobé finanční odměny nemá. Ty nepobíral dokonce ani ve dvou předešlých letech. V loňském roce byl za svou práci ohodnocen platem cca 89 tisíc korun měsíčně. 

Vysoké odměny nebudou mít ani jeho podřízení. Mimořádných finančních bonusů se dočkali v dubnu za práci v průběhu koronakrize pouze dva vedoucí odboru ze sedmi. Jeden dostal 40 000 korun, zatímco druhý 25 000 korun. 

"Za urgentní přípravu informačního portálu k epidemiologickému vývoji pandemie covid-19 nad rámec běžných pracovních povinností a standardní pracovní doby,“ vysvětlil Dušek výši odměn.

Na další finance dosáhli vedoucí vedoucí v červenci v podobě pololetních odměn, přičemž jejich nejvyšší bonus byl 50 tisíc korun. U samotného šéfa ÚZIS se ale i v takovém případě jednalo o nulu. 

Duškův ústav navíc zpočátku ani nechtěl publikovat, k jakým odměnám se jeho pracovníci dostali. Žádosti o poskytnutí informací nevyhověl s tím, že redaktor serveru irozhlas.cz nesplnil dva požadavky, tedy že například neuvedl žádné bližší informace, který by se týkaly jeho osoby v roli takzvaného společenského hlídacího psa, a že nesdělil, z jakého důvodu o ně žádá. 

"Žadatelem nadto nebylo ani zmíněno například konkrétní podezření či jediný důkaz nebo alespoň indicie, jež by osvědčovala nutnost poskytnutí informací zcela neanonymizovaných,“ vyjádřil se ve svém odmítavém stanovisku.

Resort zdravotnictví ale pak následně tento verdikt zrušil s tím, že je protizákonný, jelikož si ústav nezajistil dostatek informací, aby mohl žádost posoudit. "Z odvolání je zřejmé, že podmínku společenského hlídacího psa žadatel splňuje, což mohl povinný subjekt zjistit i prostým vyhledáním na serveru Google a poté si u žadatele tuto informaci ověřit,“ sdělilo ministerstvo.

Ředitel ÚZIS se pak stal terčem zájmů médií několikrát za sebou, a to když v polovině dubna vystoupil před poslanci ze zdravotního výboru a přinesl jim svůj poměrně "svérázný" pohled na epidemii koronaviru.

Jeho instituce pak byla také kritizovaná za to, že nepublikuje dostatečná data o epidemiologické situaci. "Současná data o stavu českého testování nám neumožňují říct nic jiného, než že zatím nic nevíme,“ nechal se slyšet v polovině dubna například ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI, který data potřeboval, jelikož je jedním členů skupiny KoroNERV-20 dávající radě vlády, jak po skončení pandemie znovu nažhavit ekonomiku.

Podle informací serveru si ředitelé krajských hygienických stanic běhěm pololetí polepšili průměrně o 200 tisíc korun ke svému běžnému platu.