Průzkum: Většina Čechů souhlasí s přijímáním Ukrajinců, bojí se ale o sociální jistoty

Přijímání lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí považuje za správné sedm z deseti Čechů. Příchod uprchlíků ale zároveň vyvolává u značné části společnosti obavy z oslabování sociálních jistot a růstu nezaměstnanosti. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. V Česku je podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z minulého týdne přibližně 300.000 ukrajinských uprchlíků. Většinou jde o ženy a děti.

Aktuální data podle autorů výzkumu ukazují, že "heroická" fáze reakce české společnosti na příchod ukrajinských uprchlíků se chýlí ke konci. Po silně emotivním prvotním vzepětí mnoha občanů přichází uvědomění, že pobyt ukrajinských uprchlíků v ČR bude delší a komplikovanější.

Přijímání uprchlíků z Ukrajiny považuje za správné 70 procent Čechů. Mírně nadpoloviční část respondentů vyjádřila ochotu se na nezbytnou dobu uskromnit i na úkor vlastní životní úroveň, aby bylo možno uprchlíkům pomoci.

Z průzkumu jsou ale zároveň patrné zvýšené obavy z dopadů příchodu ukrajinských uprchlíků na společnost. Lidé mají zejména obavu z toho, že příchod uprchlíků povede k oslabení sociálních jistot českých občanů. Tuto obavu vyjádřilo 70 procent dotázaných. Nadpoloviční většina respondentů se bojí zvýšené nezaměstnanosti a zhruba každý druhý se obává obecného oslabování soudržnosti české společnosti.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve snaze pomoci ukrajinským uprchlíkům schválila některá opatření, například zavedení humanitární dávky 5000 Kč měsíčně nebo příspěvky pro lidi, kteří se rozhodnou ukrajinské běžence ubytovat ve vlatních nemovitostech.

V hodnocení vládních opatření pro ukrajinské uprchlíky je česká společnost rozdělena na dvě velké skupiny. Za přehnaná označilo vládní opatření 42 procent respondentů. O jeden procentní bod menší byl podíl těch, kdo soudí, že jsou dostatečná. Za nedostatečná je považuje pět procent lidí. "Názor na státní podpůrná opatření pro ukrajinské uprchlíky má mnoho obyvatel dopředu zformovaný a z těchto politik se tak stává symbol, který lidé neposuzují objektivně," upozorňuje STEM.

Varovná je podle autorů průzkumu nízká důvěra veřejnosti v integrační a absorpční kapacitu české společnosti. Šest z deseti dotázaných si nemyslí, že se Česko o čtvrt milionu uprchlíků dokáže postarat dlouhodoběji.

Do pomoci Ukrajině se dle vlastního vyjádření nějakou formou zapojily dvě třetiny dospělé populace, což je v podle sociologů STEM celá aktivizovatelná část společnosti. Zdaleka nejčetnější formou pomoci byly finanční příspěvky, které uvedlo 38 procent respondentů. Tři z deseti dotázaných poskytli na pomoc Ukrajincům materiální dary. "Poskytnutí či nabídku ubytování uvedla jen tři procenta společnosti, ale stále jde o desítky tisíc solidárních domácností," uvádí STEM.

Názory občanů sbíral STEM mezi 24. březnem a 6. dubnem. Na dotazy odpovídalo 1171 respondentů ve věku od 18 let.

Související

Více souvisejících

uprchlíci průzkumy

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 35 minutami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 39 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy