Rychetský pojmenoval nešvary dnešní společnosti. Co se vytratilo?

"Lidé jsou spíše rozčarováni ze způsobu privatizace a z korupce, která ji provázela, ze sociálního propadu dost velké části populace. A bohužel to vytvořilo živnou půdu pro šíření strachu, strachu z uprchlíků, které tady nemáme, z islámu, který tady nemáme. A všimněte si, že se úplně vytratila ze společnosti taková elementární zásada jako solidarita, humanismus. To už jsou málem sprostá slova," prohlásil předseda Ústavního soudu.

Je také hluboce zklamán z "absolutního odporu" k přijetí jakékoli lidské bytosti, která utíká před terorem a násilím. Připomněl, že po roce 1968, kdy lidé emigrovali z tehdejšího Československa, měli ve většině evropských zemí otevřenou náruč. Podotkl, že si je vědom toho, jaké kritiky se mu za jeho slova dostane nejen na sociálních sítích. "Fakt je, že to, co mě trápí, je ta atmosféra ve společnosti, konec té vzájemnosti," dodal.

Jednou z možných příčin nedůvěry nebo lidského zklamání je podle Čaputové vedle otázky spravedlnosti a právního státu také to, že se nepodařilo naplnit všechny reformy tak, aby vedle svobody byla poskytnuta i obyčejná lidská důstojnost. Poznamenala, že spravedlnost, která není zabezpečena včas, už není spravedlností. Jak řekla, možnost domoci se nápravy, rovnost před zákonem a všechny podobné instituty, které někdy tahají za kratší konec, nepřispívají k tomu, že justice je důvěryhodná.

Překážkou při prosazování pravdy prostřednictvím justice je podle slovenské prezidentky vedle formalismu také nedostatek odvahy. "Toto vnímám jako dvě vážné bariéry pro obhajobu pravdy a nebo hledání pravdy a její nacházení prostřednictvím justice," řekla Čaputová.

Slovenská prezidentka dnes odpoledne na pražské Národní třídě položila věnec u památníku událostí 17. listopadu. Při té příležitosti varovala před tím, že když se lidé nebudou angažovat ve věcech veřejných, demokracie se může změnit na úplně jiný režim.