Sociální služby možná dostanou peníze na dofinancování výdělků, uvedla Maláčová

Poskytovatelé sociálních služeb by mohli dostat zhruba 900 milionů korun na dofinancování péče o potřebné. Peníze by se měly využít na výdělky a jejich navýšení. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). O dofinancování žádají poskytovatelé a kraje. Hejtmani o tom jednali v polovině června s vládou, ta jim finance přislíbila.

V sociálních službách vláda nařídila od ledna zvýšit platové tarify, a to o deset procent. Kraje už na jaře upozorňovaly na to, že letošní dotace mzdové náklady nepokryjí. Žádaly o navýšení sumy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po červnovém jednání vlády s Asociací krajů řekla, že poskytovatelé peníze na dofinancování dostanou a částka se ještě upřesní. Podle šéfky státní pokladny se hejtmani s ministerstvem práce rozcházeli v tom, kolik peněz je potřeba. Maláčová tehdy na twitteru uvedla, že hejtmanům už přislíbila 569 milionů korun a že o dalších 300 milionech se bude vyjednávat.

Sociální služby mají za sebou krušné časy a musíme je podpořit! Hejtmanům jsem na dofinancování přislíbila 569 milionů korun. O dalších 300 milionech budeme teprve jednat. Peníze půjdou hlavně na navýšení platů zaměstnanců v první linii.

— Jana Maláčová (@JMalacova) June 14, 2021

"Je dohoda na necelých 900 milionech," řekla ČTK k plánovanému dofinancování šéfka resortu práce. Uvedla, že částka je "několikanásobně vyšší, než na co by měly kraje nárok". Podle Maláčové kraje žádaly doplacení tří miliard korun a reálná částka činí asi 250 milionů.

Jen Charitě ČR jako největšímu poskytovateli služeb pro potřebné v Česku ale podle odhadů jejího vedení letos může chybět 300 až 350 milionů korun. "Po navýšení mezd o deset procent příspěvek od ministerstva práce činí zhruba třetinu, kraje a obce ale nebyly vázány tím, že mají své částky zvednout. Dvě třetiny peněz si tak máme sehnat sami. To se všude nepodařilo," řekl ČTK šéf charity Lukáš Curylo.

Na plánované dofinancování by ministerstvo práce mělo využít peníze, které zbyly z dotací na odměny zaměstnancům v sociálních službách za práci v době epidemie. "Řekli jsme, že ty peníze dáme (zhruba 900 milionů korun). Chceme ale vidět, že to půjde na navýšení ohodnocení konkrétním zaměstnancům," řekla ministryně. Podle ní resort peníze pošle, jakmile mu kraje dodají podklady, jak si konkrétní pracovníci polepší.

Kraje a poskytovatelé péče si na nedostatek peněz na sociální služby stěžují dlouhodobě. Provozovatelé zařízení pravidelně upozorňují na to, že bez dodatečných prostředků hrozí omezení péče o potřebné. O dofinancování se vyjednává téměř každý rok. V posledních letech chybí peníze hlavně na výdělky, ale i na provoz. Zvyšují se postupně náklady kvůli růstu cen. Společnost také stárne a klientů přibývá. Ministerstvo financí ČTK už dřív sdělilo, že dotace na sociální služby každoročně rostou. Letos se podle ministerstva schválila částka 21,4 miliardy korun, loni to bylo 18,6 miliardy.

Hejtmani a poskytovatelé obvykle žádají o několik miliard víc, než pak skutečně dostanou. Většinou obdrží od státu do tří čtvrtin celkové požadované sumy. Ministerstvo práce to zdůvodňuje tím, že financování má být vícezdrojové.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče Jana Maláčová (ČSSD) Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

včera

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy