Tržní příjmy domácností v sociálně vyloučených lokalitách jsou o třetinu nižší

Studie srovnává podmínky domácností ze sociálně vyloučených lokalit, kde v ČR žije téměř jedno procento obyvatel, oproti běžným domácnostem. Ve vyloučených lokalitách žije podle studie v průměru větší podíl mladších a nižší podíl důchodců. Obyvatelé tam mají výrazně nižší průměrné dosažené vzdělání. Vzdělání bez maturity má ve vyloučených lokalitách 85 procent lidí, zatímco v běžné populaci 40 procent. Až čtyřikrát častěji se tam odborníci setkávají s nezaměstnaností a ekonomickou neaktivitou.

"Horší vzdělanostní úroveň a nižší ekonomická aktivita se samozřejmě podepisují na čistých tržních příjmech domácností. Ty jsou v sociálně vyloučených lokalitách o třetinu nižší než u běžné populace. Důchody, sociální dávky a ostatní příjmy na tom nic zásadního nemění," uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková.

Autorky studie konstatují, že tuzemský sociální systém na lidi ohrožené chudobou cíli poměrně dobře. Nárok na jednu sociální dávku má podle nich 94 procent domácností ohrožených chudobou ve vyloučených lokalitách, zatímco v běžné populaci je to 73 procent. V běžných domácnostech, kterým chudoba nehrozí, má nárok na některou sociální dávku asi čtvrtina domácností. Většinou se navíc jedná o dávky, které nesouvisí se snižováním chudoby, jako jsou dávky pro rodiny s dětmi či nemocenská.

Bez započítání sociálních dávek je v sociálně vyloučených lokalitách pod hranicí chudoby 56,5 procenta domácností. Po započtení se podíl snižuje na 52 procent. Pokud by domácnosti čerpaly všechny dávky, na které mají nárok, ohrožení chudobou by kleslo na 45,6 procenta.

"Některé domácnosti mají tak nízké příjmy, že je systém sociálních dávek nevyzdvihne nad hranici chudoby, nicméně je k této hranici přiblíží," vysvětlila další autorka Lucie Zapletalová.

Problém s tím, že lidé nepobírají dávky, i když na ně mají nárok, se týká i běžných domácností. Největší rozdíl mezi nárokem a pobíráním autorky zaznamenaly u příspěvku na bydlení. Ve vyloučených lokalitách na něj má nárok až polovina domácností, dostává jej jen 12 procent. Velké rozdíly jsou podle autorek i u dávek hmotné nouze a přídavků na děti.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.