V bytové nouzi může být až 61 tisíc českých domácností, ukázala analýza

Výsledky zprávy o problémech s bydlením v Česku dnes v Senátu představil analytik uskupení Za bydlení Jan Klusáček. Počty v posledních letech vzrostly. V roce 2018 bylo podle analýzy v bytové nouzi asi 54.000 domácností. V nich žilo kolem 83.000 lidí, z nich 20.500 dětí.

Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých. Autoři sledovali počty lidí v azylových domech a situaci v asi 190 ubytovnách. Zaměřili se na dostupnost bydlení ve vybraných městech. Využili také údaje o vyplacených dávkách, ze sčítání lidí bez domova či z pravidelného statistického průzkumu o životních podmínkách domácností. Iniciativu Za bydlení tvoří organizace na pomoc potřebným, akademici a několik obcí a měst.

Ve vážné bytové nouzi je v Česku podle autorů minimálně 36.000 domácností. Může jich být ale až 61.000. V nevyhovujících podmínkách tak vyrůstá 20.000 až 51.000 dětí. V azylových domech podle zjištění žije víc než 3000 domácností, tedy zhruba 5400 až 6000 lidí. V ubytovnách dlouhodobě bydlí 8000 až 11.000 domácností. Může to být 13.000 až 18.000 dospělých a dětí. Bez střechy nad hlavou zůstalo 11.000 až 17.000 osob. V ústavech a dalších zařízeních pobývá kolem 5000 až 7600 osob, které se nemají kam vrátit. V přelidněném bytě či v bytě bez koupelny, kuchyně, tekoucí vody, elektřiny a dalších náležitostí přebývá podle zjištění expertů až 25.000 domácností. Může to být až 118.000 osob, minimálně ale 39.000.

Autoři uvádějí nejnižší a nejvyšší počty. Rozhodli se tak i po poradě se statistiky. "My ten průměr přesně nevíme. I tak je to ale užitečná informace. Víme teď, že se nejedná o statisíce lidí, ale ani o několik tisíc," uvedl Klusáček.

Podle zprávy nejvyšší počty domácností v bytové nouzi jsou v největších městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. Nejvyšší podíl je pak ale v chudších regionech, tedy v severních Čechách a na severu Moravy, upřesnil analytik.

Výsledky ukázaly, že na ubytovnách přibývá seniorů. Podle Klusáčka tak starší lidé tvoří až pětinu domácností z ubytoven. Víc lidí ve vyšším věku je i v azylových domech. Třetina ze seniorů se do problémů dostala až po šedesátce. Celkem je v bytovné nouzi minimálně 5500 žen a mužů nad 65 let. Většinou jsou to ale vdovy.

Autoři poukazují na to, že příspěvek na bydlení od státu pobírá jen část těch, kteří na něj mají podle nastavených pravidel nárok. Ze seniorů, kteří by mohli dávku dostávat, ji má jen pětina. Mezi rodinami s dětmi ji využívají tři pětiny.