Víc než polovina lidí si myslí, že Češi mají nízké sebevědomí

"Výzkum potvrdil, že Češi mají většinou tendenci své sebevědomí podceňovat. Ve chvíli, kdy mají hodnotit sami sebe, volí průměrně horší známku, než jak si myslí, že by jejich sebevědomí hodnotili ostatní," uvedla Adéla Denková z týmu projektu Česko v datech. Podle průměrného bodového hodnocení jsou sebevědomější muži než ženy. Sebevědomí roste také s věkem.

Nejvíc sebevědomí podle respondentů posiluje rodina, po ní následují přátelé, kariéra a společenské postavení, vzhled a image či peníze. Nejméně lidé zmiňovali školu a reakce na sociálních sítích. Tři čtvrtiny lidí motivuje pocit, že náročný úkol či práci zvládli. Necelá pětina zmínila pak jako motivaci pochvalu od ostatních. Šesti procentům lidí pomáhá konstruktivní kritika.

Podle každého osmého dotázaného Češi prokázali osobní sílu v koronavirové epidemii. Pět procent respondentů míní, že to bylo při povodních. Stejný podíl je přesvědčen o tom, že se lidé v Česku dokážou semknout a držet při sobě při každé krizi či přírodní pohromě. Podle 17 procent odpovídajících osobní sílu lidé prokázali v listopadu 1989. Každý pětadvacátý uvedl srpen 1968.

"Zajímavé je, že 45 procent dotázaných - tedy téměř polovina - si nedokázalo vybavit žádnou situaci, v níž by Češi jako národ prokázali své sebevědomí a osobní sílu," dodala Denková. Podle zástupců projektu Česko v datech malou národní hrdost ukázal už loňský mezinárodní výzkum, podle něhož Češi mezi obyvateli evropských zemí skončili pátí od konce.

Pokud měli dotázaní uvést někoho sebevědomého, třetina jmenovala politika, 14 procent hudebníka, desetina sportovce, desetina historickou osobnost a tři procenta vědce a lékaře. Zhruba 17 procent lidí zmínilo Václava Havla, 12 procent Tomáše G. Masaryka a čtyři procenta Miloše Zemana, téměř devět procent zpěváka Karla Gotta, sedm procent hokejistu Jaromíra Jágra a pět procent císaře Karla VI.