Více Čechů pije v době pandemie pravidelně nadměrně alkohol

Opatření související s pandemií i ekonomická nejistota vytvořily podle odborníků situaci chronického stresu. Přibylo úzkostných poruch, depresí a vzrostlo i riziko sebevražedného jednání. "Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné nebo dokonce škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní. Mnozí lidé se také obracejí k alkoholu," uvedl Ladislav Csémy z NUDZ.

Studie zaměřená na pití alkoholu se účastnila reprezentativní skupina 3300 plnoletých lidí. Zatímco před pandemií pravidelně nadměrně alkohol požívala zhruba čtyři procenta z nich, v době pandemie přes šest procent. "Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty," dodal Csémy.

Změny v konzumaci alkoholu během pandemie potvrdila i studie Národního monitorovacího střediska, podle které spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty, zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu ještě snížili.

ČR se dlouhodobě drží v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se v Česku pohybuje přes milion lidí. Podle dat z roku 2018 každý Čech v průměru vypil 14,4 litru čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami je zhruba 4:1, 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen.

Unie výrobců a dovozců lihovin ČR loni v prosinci uvedla, že za prvních deset měsíců roku 2020 prodej lihovin meziročně klesl o 38 procent. Důvodem bylo zavření restaurací a hotelů a odliv zahraničních turistů a dělníků.