Zhruba polovina domácností v Česku nehlídá svou spotřebu energií

Tři pětiny uvedly, že pokud by znali svou měsíční spotřebu nejen v kilowatthodinách, ale i v korunách, dokázaly by spotřebu upravit či omezit. Ukázal to průzkum agentury PAQ Research pro Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP). ČTK o tom informoval zástupce IPŘP Filip Stowasser.

Výzkum podle něj navazuje na projekt "Česko 2022: Život k nezaplacení", na kterém spolupracují PAQ Research a Český rozhlas. Ten následuje po dlouhodobém výzkumu "Život během pandemie". V jednotlivých vlnách odpovídalo 1600 až 1800 lidí. Výsledky jsou reprezentativní.

V Česku je podle statistického úřadu asi 4,5 milionu domácností. Podle zjištění nynějšího výzkumu svou spotřebu sleduje měsíčně 19 procent domácností. Jednou za čtvrt roku roku ji kontroluje 12 procent domácností. Jsou to hlavně lidé, kteří bydlí ve vlastním. Celkem 51 procent domácností spotřebu nezjišťuje a čeká až na roční vyúčtování. Postupují tak hlavně lidé s příjmy nad mediánem mzdy, v nájmu, podnájmu či v družstevním bydlení.

"Lze tedy předpokládat, že pokud růst cen lidé nereflektují zvýšením svých měsíčních záloh, téměř jistě je při ročním vyúčtování čeká kvůli mimořádně vysokým nedoplatkům šok,” uvedl šéf IPŘP Radek Hábl.

Podle výzkumu zhruba polovina domácností uvedla, že se kvůli zdražování energií dostává do finančních potíží. Hábl podotkl, že to už nejsou jen chudí lidé, ale i ti s vyšším příjmem. Podle výsledků mají čtyři procenta domácností kvůli cenám energií velké problémy a dvě pětiny menší. O těžkostech mluví devět z deseti dotázaných, kteří jsou v příjmové chudobě. Nemají ani 60 procent mediánu příjmu.

Podle zjištění by svou spotřebu dokázali lidé regulovat lépe, pokud by pravidelně znali nejen množství spotřebovaných kilowatthodin, ale i částku v korunách. Tři pětiny domácností uvedly, že kdyby tyto informace o útratě každý měsíc měly, uměly by spotřebu lépe nastavit či omezit. Čtvrtina respondentů by ale ani s přesnými měsíčními údaji spotřebu neomezila.

Hábl uvedl, že chytré měřiče se budou podle zákona instalovat od roku 2024 domácnostem s větší spotřebou a od roku 2027 s menší spotřebou. "Rozhodně by měl stát motivovat k rychlejší instalaci. Přesné a průběžné povědomí o našich nákladech za spotřebu energií se ukázalo jako klíčové pro její lepší regulaci," míní Hábl.

Experti doporučují vládě zvýšit příspěvky na bydlení a životní minimum podle vývoje cen, prosadit zjednodušit žádostí o dávky a jejich vyřizování, zavést sociální tarif na energie. Dodavatelé by měli aktivně pracovat se zákazníky a minimalizovat riziko vysokých nedoplatků. Domácnosti by měly zvážit úsporná opatření. Měly by si nastavit také odpovídající zálohy a při větším nedoplatku včas případně i splátky. Využít je možné i dotace na zateplení či tepelná čerpadla.