Biovýroba, AI, 6G... Čína se Trumpa nebojí, představila plány pro letošní rok

Premiér Li Čchiang ve středu při předkládání vládní zprávy na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců prohlásil, že tento cíl „podtrhuje naše odhodlání čelit obtížím přímo a usilovně pracovat na dosažení výsledků“. Jeho vystoupení se odehrálo krátce před prvním projevem amerického prezidenta Donalda Trumpa ke Kongresu v jeho druhém funkčním období, což vytvořilo zajímavý kontrast mezi dvěma globálními rivaly.

Zatímco v Pekingu panovala přísně kontrolovaná jednota a Liho projev doprovázela jednotná podpora auditoria, v americkém Kongresu bylo Trumpovo vystoupení narušeno protesty demokratických zákonodárců, z nichž někteří dokonce opustili sál. Jeden dlouholetý kongresman byl dokonce vykázán za protest proti prezidentovi.

Čínská vláda se tímto postojem snaží prezentovat jako stabilní a odpovědná světová mocnost s jasnou vizí budoucího vývoje. „Pod vedením Si Ťin-pchinga a s nasazením našeho lidu dokážeme překonat jakékoli překážky,“ prohlásil Li Čchiang. „Obří loď čínské ekonomiky bude i nadále prorážet vlny a plout stabilně vpřed.“

Ve své zprávě se vyhnul přímé kritice Spojených států, jak je v čínských vládních dokumentech obvyklé, ale zmínil rostoucí cla a měnící se globální prostředí jako klíčové faktory ovlivňující ekonomiku.

Peking tímto krokem ukazuje odhodlání udržet svou ekonomickou trajektorii navzdory tlaku z Washingtonu. Trump v úterý oznámil zdvojnásobení cel na veškerý čínský dovoz na 20 %, což je poslední eskalace obchodního konfliktu mezi oběma zeměmi. Zároveň jeho administrativa pohrozila zpřísněním omezení na transfer amerických technologií do Číny.

Čína na to rychle odpověděla zavedením odvetných opatření, včetně cel až 15 % na vybrané americké zemědělské produkty, rozšířením exportních kontrol na tucet amerických firem a podáním stížnosti u Světové obchodní organizace. Zároveň pozastavila dovoz amerických dřevin a sójových bobů od tří velkých amerických dodavatelů.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí varoval Spojené státy: „Pokud se USA rozhodnou vést celní válku, obchodní válku či jakoukoli jinou válku, Čína bude bojovat až do konce.“

Navzdory bojovné rétorice čínská ekonomika čelí zpomalování a rostoucími tarify hrozí další zpomalení jejího růstu. Li Čchiang ve svém projevu uznal, že „vnější prostředí je stále složitější a závažnější“, což může mít dopad na obchod, vědu a technologie.

V reakci na ekonomické výzvy Peking zvýšil svůj rozpočtový deficit na 4 % HDP, což je nejvyšší úroveň za několik desetiletí, aby podpořil výdaje a kompenzoval dopady amerických cel. Zároveň snížil roční inflační cíl na 2 % z dosavadních 3 %, čímž uznal rostoucí deflační tlaky v ekonomice.

Čínská ekonomika se kromě vnějšího tlaku potýká také s domácími problémy, jako je slabá spotřeba, krize v sektoru nemovitostí, rostoucí zadlužení místních vlád, klesající zahraniční investice a vysoká nezaměstnanost mladých lidí.

Někteří analytici se domnívají, že oznámená opatření nebudou stačit k zabránění dalšímu zpomalování. „Čína sice oznámila určité zvýšení fiskální podpory, ale rozsah těchto opatření je spíše omezený,“ uvedl analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics.

Navzdory ekonomickým problémům zůstává Čína pevně odhodlána stát se světovou technologickou velmocí. Li Čchiang ve svém projevu slíbil větší podporu pro vybraná odvětví, včetně biovýroby, kvantové technologie, umělé inteligence a 6G.

Zdůraznil také závazek Pekingu podporovat rozvoj „inteligentních výrobních zařízení“, včetně AI řízených elektromobilů a robotiky. Rozpočet na vědu a technologie byl pro rok 2025 navýšen o 10 % na 398 miliard jüanů (54,7 miliardy dolarů).

Čínské technologické ambice byly letos posíleny úspěchy soukromého AI startupu DeepSeek, který překvapil Silicon Valley svou pokročilou jazykovou AI. Kromě toho čínský průmysl elektromobilů, vedený značkou BYD, se stal vážnou konkurencí pro Teslu.

Přesto tyto úspěchy nedokážou plně vyvážit širší ekonomické výzvy, včetně sílících amerických obchodních bariér.

„Skutečným cílem Trumpovy celní války je podkopat status Číny jako globální výrobní velmoci,“ uvedl Wang I-wej, ředitel Institutu mezinárodních vztahů na Renminově univerzitě v Pekingu.

Podle něj vyšší cla ohrožují zejména nízkonákladové výrobní závody v Číně, které mají nízké ziskové marže. „Další zvýšení cel povede k jejich přesunu do Vietnamu či jiných regionů, což může urychlit deindustrializaci Číny,“ varoval Wang.

Ve středu Čína rovněž oznámila svůj vojenský rozpočet pro rok 2025, který vzroste o 7,2 % na 1,78 bilionu jüanů (245 miliard dolarů). Přestože růst vojenských výdajů zůstává stabilní, Čína od roku 2015 nezvýšila svůj vojenský rozpočet dvouciferným tempem.