Kupní síla Čechů? V Evropě značně zaostáváme, Slováci se mají lépe

Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na obyvatele, včetně jakýchkoli státních dávek, po odpočtu daní a příspěvků na charitu. Kupní sílu využívají spotřebitelé na výdaje související se stravováním, bydlením, službami, energiemi, soukromým důchodovým pojištěním a platbami pojistného, jakož i na další výdaje, například za dovolenou, dopravu a spotřební nákupy.

Po Praze je největší kupní síla v jejím okolí a velkých městech. V okrese Praha - západ představuje 237.000 Kč, v okrese Praha - východ pak 234.000 Kč. Následuje Brno (218.000 Kč ), Plzeň (216.000 Kč), Mladá Boleslav (213.000 Kč), Beroun (210.000 Kč), Kladno (210.000 Kč), Benešov (209.000 Kč) a Příbram (207.000 korun).

Českému průměru se nejvíc blíží okres Plzeň-sever, jehož obyvatelé mají k dispozici 210.000 Kč na osobu. V Bruntále činí kupní síla pouze 160.000 Kč na obyvatele. Tato hodnota zaostává za celostátním průměrem o 18 procent a zároveň přibližně odpovídá kupní síle na osobu v Chorvatsku.

Kupní síla Čechů letos dosáhla 53,6 procenta evropského průměru, což představuje 26. místo na žebříčku evropských zemí. Je to prakticky stejně jako loni. V předchozích letech česká kupní síla klesala, i kvůli intervencím ČNB.

Kupní síla Slováků je o něco vyšší a činí 210.000 Kč na osobu. To odpovídá 57 procentům evropského průměru, který je na úrovni 370.000 korun.

V čele žebříčku je s velkým náskokem Lichtenštejnsko, druhé je Švýcarsko a třetí Norsko. V Lichtenštejnsku letos dosahuje kupní síla na obyvatele (1,75 mil. Kč).