ČEB čeká snížení miliardových ztrát z úvěru na ruskou elektrárnu, alternativ je několik

Podle ředitele ČEB Karla Bureše by jednou ze schůdných cest mohlo být vykoupení technologie projektu TES Poljarnaja ruským subjektem tak, aby kupní cena částečně kompenzovala ztráty ČEB z úvěru. Jednání s ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem byla podle něj úspěšná.

Jednání s ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem o hospodářské spolupráci v Praze. pic.twitter.com/4MTgn9MC3C

— Jan Mládek (@jan_mladek) 23. března 2016

V tuto chvíli se ztráta banky v této kauze odhaduje na 5,9 miliardy korun. „Diskutovali jsme rovněž možnost převedení celého projektu na energetickou společnost s účastí ruského státu a jeho následné dokončení s možností dofinancování ze strany ČEB a pojištění EGAP při poskytnutí záruk návratnosti tohoto financování," dodal Bureš.

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) se znovu rýsuje i možnost elektrárnu dostavět. „Tam se staví velká fabrika na zkapalněný plyn a ona potřebuje záložní výkon pro případ, kdyby vypadla vlastní elektrárna. Žádné to řešení není úplně jednoduché," dodal ministr. Podle něj jednali s ruskou stranou i o dalších problematických exportních případech, jako je již postavená elektrárna Krasavino, kde ruská strana nesplácí úvěr.

ČEB už letos požádala vládu o dotaci ve výši 3,8 miliardy Kč kvůli úhradě ztrát, které bance vznikly v souvislosti s nesplácením úvěru. Valná hromada banky také v únoru schválila navýšení kapitálu o jednu miliardu korun. Podle ministerstva financí je v rozpočtu pro letošní rok na dotaci ČEB určeno 1,3 miliardy korun.

„Žádost o dotaci tak převyšuje schválený rozpočet a je důsledkem výrazného krácení pojistného plnění, ke kterému u jednoho ze dříve uzavřených obchodních případů přistoupila exportní pojišťovna EGAP," uvedla Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí. EGAP snížil pojistné plnění v případě Poljarnaji na 20 procent, měl totiž podezření na pojistného podvodu.