ČEB čeká snížení miliardových ztrát z úvěru na ruskou elektrárnu, alternativ je několik

Praha – České exportní banka (ČEB) utrpěla miliardové ztráty při poskytnutí problémového úvěru na výstavbu elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu. Tyto ztráty by se ale mohly snížit.

Podle ředitele ČEB Karla Bureše by jednou ze schůdných cest mohlo být vykoupení technologie projektu TES Poljarnaja ruským subjektem tak, aby kupní cena částečně kompenzovala ztráty ČEB z úvěru. Jednání s ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem byla podle něj úspěšná.

Jednání s ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem o hospodářské spolupráci v Praze. pic.twitter.com/4MTgn9MC3C

— Jan Mládek (@jan_mladek) 23. března 2016

V tuto chvíli se ztráta banky v této kauze odhaduje na 5,9 miliardy korun. „Diskutovali jsme rovněž možnost převedení celého projektu na energetickou společnost s účastí ruského státu a jeho následné dokončení s možností dofinancování ze strany ČEB a pojištění EGAP při poskytnutí záruk návratnosti tohoto financování," dodal Bureš.

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) se znovu rýsuje i možnost elektrárnu dostavět. „Tam se staví velká fabrika na zkapalněný plyn a ona potřebuje záložní výkon pro případ, kdyby vypadla vlastní elektrárna. Žádné to řešení není úplně jednoduché," dodal ministr. Podle něj jednali s ruskou stranou i o dalších problematických exportních případech, jako je již postavená elektrárna Krasavino, kde ruská strana nesplácí úvěr.

ČEB už letos požádala vládu o dotaci ve výši 3,8 miliardy Kč kvůli úhradě ztrát, které bance vznikly v souvislosti s nesplácením úvěru. Valná hromada banky také v únoru schválila navýšení kapitálu o jednu miliardu korun. Podle ministerstva financí je v rozpočtu pro letošní rok na dotaci ČEB určeno 1,3 miliardy korun.

„Žádost o dotaci tak převyšuje schválený rozpočet a je důsledkem výrazného krácení pojistného plnění, ke kterému u jednoho ze dříve uzavřených obchodních případů přistoupila exportní pojišťovna EGAP," uvedla Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí. EGAP snížil pojistné plnění v případě Poljarnaji na 20 procent, měl totiž podezření na pojistného podvodu.

Související

Karel Havlíček

Turecký projekt Adularya krachl. Ztráty pro Česko budou velké, přiznává Havlíček

Ztráta pro český stát kvůli nedokončenému tureckému projektu Adularya, na kterém se podílely české firmy, bude v každém případě velká. V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a spolupráci s tureckými organizacemi. Novinářům to po dnešním jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou řekl český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který je společně s premiérem Andrejem Babišem a podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka.
policie

Policie navrhla obžalovat pracovníka ČEB, měl způsobit obří škodu

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat někdejšího pracovníka České exportní banky (ČEB), který podle nich poskytl financování dvěma projektům z let 2007 až 2010, a způsobil tak škodu zhruba 1,5 miliardy korun. Na webu policie o tom dnes informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku hrozí pachateli v případě pravomocného odsouzení až osmiletý trest vězení. Podle informací ČTK jde o případy spojené s obchody ve sklářství.

Více souvisejících

Česká exportní banka (ČEB) Rusko Jan Mládek

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy