Česko chce v digitalizaci dosáhnout úrovně Estonska. Lidé tam nemusí na úřady

"Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků," řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil.

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty. Klíčové pro fungování eGovernmentu jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti ve státní správu. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

Estonský premiér bude dnes dopoledne jednat o digitalizaci také s českými experty na konferenci Digitální Česko 2018+. Zúčastní se jí rovněž Dzurilla a národní digitální poradce Estonska Marten Kaevats. Účast na konferenci původně přislíbil i Babiš, dnes ale uvedl, že ji bude muset omezit vzhledem k tomu, že jeho vláda bude ve Sněmovně čelit pokusu opozice o vyslovení nedůvěry.

Babiš s Ratsem dnes kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury. Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.