Česko si letos udrželo vysoký rating. Je nejlepší ve střední a východní Evropě

"Základním stavebním kamenem solidního ratingu je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Při současném nastavení měnové politiky by měl vládní dluh v poměru k HDP zvolna klesat. Důležitá je také makroekonomická a finanční stabilita. K lepšímu ratingu bude ale potřeba pokročit v přibližování ekonomické výkonnosti k vyspělejším zemím," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dodal, že ve střední a východní Evropě není země s vyšším kreditním ratingem, než má Česká republika. Stejné hodnocení má například Francie, Belgie či Velká Británie.

"Česká republika v letošním roce dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Úvěrový rating je důležitý pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a je pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit nižší úrok. V případě ČR agentury oceňují nízkou úroveň veřejného zadlužení, silné institucionální uspořádání a také rychlý růst české ekonomiky.

Z celosvětového pohledu je ČR podle Kovandy stále dlužníkem druhé kategorie, když nedosahuje hodnocení zemí typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. "Veřejné finance ČR jsou ale v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici," dodal Kovanda.

V letošním roce agentury Fitch Ratings, JCR a R&I zvýšily ratingové hodnocení dlouhodobých závazků v cizí měně z A+ na AA- při stabilním výhledu. Agentura Moody’s pak v rámci potvrzení ratingu A1 vylepšila výhled ze stabilního na pozitivní, vyplývá z informací zveřejněných ministerstvem financí.

MF počítá letos s přebytkem veřejných financí 1,6 procenta HDP. Přebytek by se měl v poměru k HDP v dalších letech ovšem snižovat na 0,8 procenta v roce 2020. Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,5 procenta HDP, což byla jedna z nejlepších hodnot v EU. Ta požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.

Naopak celkový vládní dluh by se podle výhledu MF měl zlepšovat každý rok až do roku 2021. Z loňských 34,7 procenta HDP čeká úřad jeho pokles letos na 33 procenta a postupný pokles až do roku 2021 na 30 procent. EU požaduje dluh pod 60 procenty HDP.