Umělci Státní opery protestovali: Nechceme být spojeni s Národním divadlem

"Pro nás je to patrně jedno z posledních jednání, kdy se může něco zvrátit," uvedl na dotaz Mediafaxu předseda odborového sdružení Státní opery Miroslav Svoboda. Podle jeho úsudku bylo na místě přibližně 60 lidí, kteří poklidně stáli před úřadem. "Je to optická podpora," vysvětlil předseda základní organizace Unie orchestrálních hudebníků při SOP Petr Pergl. Několik protestujících pouze zakřičelo na ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).

Podle Pergla připravovali zaměstnanci již několik stávek, naposledy v lednu po premiéře Dona Quichota. "Nakonec z ní sešlo," dodal s tím, že ředitel divadla Ondřej Černý začal se zaměstnanci jednat. "Jsme stále ve stávkové pohotovosti," upozornil.

Pracovníci z Národního divadla se podle Pergla neorientují ve své práci. "Nefunguje ani propojení počítačového systému, který má zajišťovat základní provoz a gáže. Zjistili jsme, že za leden neplatilo za zaměstnance opery zdravotní pojištění," poznamenal s tím, že zaměstnancům nyní v pojišťovnách nabíhá penále.

O transformaci Národního divadla a Státní opery Praha začal uvažovat předchůdce ministryně Aleny Hanákové (STAN) ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09). Argumentoval přitom jak sporným financováním některých projektů SOP, tak dramaturgickou skladbou hracího programu či absencí umělecké vize i osobností. Hlavním důvodem, proč ale ministerstvo volalo po fúzi, bylo celkové hospodaření SOP, které se podle ministerstva několikrát ocitlo ve výrazné ztrátě.

Ještě loňskou zimu ministerstvo sloučení obou domů prezentovalo jako jednu z možných variant, už únoru však oznámilo, že pracuje na plánu transformace a na počátku března Besser odvolal pověřeného šéfa SOP Radima Dolanského. Odchod Dolanského, hlasitého odpůrce slučování, z čela opery vyvolal mezi zaměstnanci vlnu nesouhlasu, za odvolaného šéfa se postavily odbory a před představeními se protestovalo.

Přesto vedení opery po Dolanském převzal ředitel Národního divadla Ondřej Černý s tím, že má dotáhnout plán transformace a později i dokončit celý proces.

Tripartita ve čtvrtek projedná také předdůchody a kurzarbeit, neboli možnost zkrácení pracovní doby, přičemž ztrátu částečně proplatí firmám stát.

"Kurzarbeit je třeba zavést co nejdříve," uvedl na dotaz Mediafaxu Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy. Shoda mezi sociálními partnery panuje, podle něj jsou problémy pouze v kritériích. "Přáli bychom si, aby hlavním kritériem státního příspěvku byl měsíční parametr růstu nezaměstnanosti očištěný o sezónnost," vysvětlil Hanák pohled zaměstnavatelů.

Vláda navrhuje, aby byl kurzarbeit zavedený při poklesu HDP za dvě srovnatelná čtvrtletí, zaměstnanci by pracovali buď čtyři, nebo tři dny týdnu. "Nezbytné je eliminovat krátkodobé výpadky, které životaschopný podnik musí překlenout vlastními rezervami," vysvětluje ministerstvo práce a sociálních věcí v materiálu. Pokud by problémy trvaly déle než měsíc, mohly by si o příspěvek firmy zažádat. Příspěvek by byl v hodnotě poloviny skutečně vyplacené náhrady mzdy, maximálně však 16 tisíc korun na zaměstnance a měsíc. Maximálně by tak vláda zaplatila za rok 6,22 miliardy korun na příspěvku pro zaměstnance.

U předdůchodů souhlasí odbory s návrhem, který odsouhlasili ekonomičtí ministři, do předdůchodu by odcházeli lidé nejdříve pět let před regulérním odchodem do důchodu, tato možnost by byla zakotvená v kolektivní smlouvě. Občané by tak dostávali 30 procent svojí mzdy. "Naprosto nesouhlasíme s možností, aby mohli předdůchody čerpat všichni," zdůraznil Hanák.