Státní rozpočet se 100 miliardovým schodkem? Ministři se nedohodli, přerušili jednání

Praha - Ministři se zatím na finální podobě státního rozpočtu na příští rok nedohodli, vláda jeho projednávání ve středu přerušila, sdělil Mediafaxu zdroj obeznámený s jednáním. Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) jednal o návrhu letos poprvé, poslat ho do Poslanecké sněmovny musí do konce září.

Vláda současně přerušila projednávání rozpočtů státních fondů dopravní infratruktury a rozvoje bydlení. Návrh státního rozpočtu na rok 2013 počítá se schodkem 2,9 procenta HDP, tedy 100 miliard korun. Podmínkou pro udržení schodku pod tři procenta HDP je ale schválení daňových změn Poslaneckou sněmovnou.Příští rok chce ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) do státní kasy získat stejný objem peněz jako v předchozím roce, tedy 1,084 bilionu korun. Státní výdaje by ale měly poklesnout o pět miliard korun na 1,184 bilionu korun. Schodek státního rozpočtu je tak přesně 100 miliard korun. Mandatorní výdaje by měly v příštím roce vzrůst o 4,3 miliardy korun na 695,1 miliardy, nemandatorní výdaje by měly naopak klesnout o 9,3 miliardy korun. V dalších letech chce ministerstvo schodek snižovat, v roce 2014 by měl klesnout na 2,5 procenta HDP a o rok později na 1,6 procenta.Podmínkou udržení navrženého deficitu pro příští rok je ovšem schválení legislativy, která například zvyšuje obě sazby DPH o jeden procentní bod na 15 respektive 21 procent, zavádí sedmiprocentní "solidární" daň pro občany s příjmy vyššími než 100 tisíc korun měsíčně a další změny. Návrh po zamítnutí Senátem v minulém týdnu neschválili poslanci, vláda se ho proto rozhodla předložit zákonodárcům znovu, tentokrát ale i s hlasováním o důvěře kabinetu premiéra Petra Nečas (ODS).Konsolidační opatření zahrnují také například zpomalení valorizace důchodů na třetinu nárůstu inflace a třetinu vzrůstu reálné mzdy. Podmínkou pro reálnost rozpočtu je také možnost čerpat peníze ze státních podniků, ministerstvo financí plánuje pro rok 2013 převést čtyři miliardy korun z Lesů ČR do státního rozpočtu.Kalouskův rezort je přesvědčený, že navrženými opatřeními ušetří 25,6 miliardy korun, na příjmové stránce chce získat 32,4 miliardy korun. Bez těchto kroků by se deficit rozpočtu vyšplhal až na 158 miliard korun.Ministerstvo financí počítá s růstem HDP v příštím roce o jeden procentní bod, inflace by měla dosáhnout výše 2,2 procenta. Hrubý konsolidovaný dluh veřejných rozpočtů by měl vzrůst na konci příštího roku na 1,82 bilionu korun, tedy na 46,4 procenta HDP. Státní dluh činí 94,1 procenta celkových dluhů, rychlost růstu se ale meziročně zpomalí.Úředníci poznamenávají, že se schválený rozpočet na letošní rok nemusí podařit dodržet, schodek by se mohl vyšplhat až na 115 miliard korun, což by bylo o 10 miliard více, než Nečasův kabinet vloni schválil. Na vině je zastavení čerpání ze všech operačních programů, které nastalo na jaře. O prázdninách se některé toky z Evropské unie do české kasy obnovily.Celkový rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) by měl v roce 2013 dosáhnout výše 2,583 miliardy korun, pokud ale nedostane svolení překročit své stanovené rozpočtové limity, hrozí, že nebude schopný dostát svým závazkům z předchozích let.Návrh přitom počítá s příjmy SFRB ve výši 966,2 milionu korun a výdaji 1,617 miliardy korun. Rozpočet je sestavený podle příjmových a výdajových limitů pro jednotlivé státní fondy, které jsou dané celkovým návrhem státního rozpočtu na rok 2013.Ministři také přerušili jednání o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který by měl mít meziročně nižší výdaje o 1,5 miliardy. Fond by tak v případě souhlasu kabinetu mohl v roce 2013 využít 64,5 miliardy korun. Rozpočty obou fondů většinou vláda posvětí v té samé chvíli jako rozpočet.

Související

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Více souvisejících

Vláda ČR státní rozpočet

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy