Sněmovnou prošla úprava zákona o DPH, sazeb daně se vládní návrh nedotkl

Pro zákon zvedlo ruku 91 zákonodárců především z řad ODS, TOP 09, VV a nezařazených reprezentantů strany LIDEM. Proti bylo 39 hlasů, většinou od poslanců ČSSD a KSČM."Je to transpoziční novela, kterou jsme povinni zavést do národní legislativy některá pravidla týkající se například fakturace," uvedl normu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že se v úpravě počítá například se zrovnoprávněním papírových a elektronických dokumentů."Velká část normy se věnuje také boji proti daňovým únikům z DPH. To je sice úžasná a fantastická daň, ale za předpokladu, že jsou všichni poctiví," řekl ministr financí s tím, že zdaleka ne všechny společnosti se poctivě chovají, a proto je nutné zpřísnit podmínky.Norma má proto omezit úniky "garážových" společností, které se snaží "nakoupit a hned přeprodat" a snaží se tímto způsobem krátit daně.Úpravy se týkají také správy daně, kde chce ministerstvo účinněji bojovat s úniky u DPH. Novinkou má být povinnost podat daňové přiznání elektronicky (výjimku budou mít pouze fyzické osoby s obratem do šesti milionů), rozšíření evidence údajů vedené pro daňové účely a úprava zdaňovacího období u nově registrovaných plátců.Novela má dále umožnit volbu převodu nemovitostí po zákonné lhůtě jako zdanitelného plnění, tato lhůta bude navíc místo tří let nově pětiletá.Norma mění pravidla pro změnu zdaňovacího období i stanovení důvodů a postupů pro zrušení registrace plátce správcem daně při závažném porušení povinností plátce vůči správě daní.Zákon zavádí také institut takzvaného nespolehlivého plátce. Jména takových osob mají být zveřejňovaná s tím, že příjemce plnění bude ručit za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. Úprava přijde do hry ve chvíli, kdy v okamžiku uskutečnění plnění bude veřejně známé, že pochází od takového nespolehlivého plátce.Další novinky přineslo připomínkové řízení. Na jeho základě mají daňové subjekty uvádět v přihlášce o registraci povinně své účty používané pro ekonomickou činnost. Použití jiných účtů než takto přiznaných má být nově důvodem pro to, aby příjemce plnění ručil za daň nezaplacenou poskytovatelem.Sociálním demokratům a Věcem veřejným se nepodařilo prosadit hlasování o pozměňovacích návrzích, které by zachovaly pro příští rok daň z přidané hodnoty v sazbách 14 a 20 procent. V rámci hlasovací procedury to znemožnil zpravodaj normy Pavel Suchánek (ODS)."Vládní koalice promeškala možnost zafixovat daň z přidané hodnoty na 14 a 20 procentech pro příští rok a riskuje tak, že nastane chaos, protože do poslední chvíle vůbec nebude jasné, zda se podaří zabránit tomu, aby od 1. ledna platila vyšší 17,5procentní daň ve snížené sazbě například pro léky, potraviny, veřejnou dopravu a další," uvedl po přijetí zákona předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.Ten považuje rozhodnutí vládní koalice za krajně nezodpovědné: "Nemá totiž dostatek hlasů, aby se dohodla na jakémkoliv návrhu. Jsem skutečně velmi zklamán."Stejně výsledek hlasování vnímá i šéfka poslanců VV Kateřina Klasnová. "Poslanci prakticky propásli poslední možnost, aby DPH zůstala zachována úrovni 14 a 20 procent. Rebelové z ODS nepodpořili proceduru, která by toto zajistila. Ukazuje se, že jim nejde o principy, ale o to, aby byl Petr Nečas nahrazen jako předseda občanských demokratů," prohlásila.Poslanec Michal Babák (VV) připojil, že Věci veřejné ještě ve středu pošlou do legislativního procesu návrh novely zákona o DPH, která by současné daňové sazby zachovala i pro příští rok. "Navrhneme, aby zůstaly sazby 14 a 20 procent a sněmovna tuto novelu projednala podle paragrafu 90," uzavřela Klasnová. Podle navrženého postupu by poslanci mohli se zákonem souhlasit už v prvním čtení, nejdřív k němu ale musí zaujmout stanovisko vláda.Pokud neprojde vládní daňový balíček, který od příštího roku upravuje sazby DPH na 15 a 21 procent, sjednotí se daň z přidané hodnoty podle platné legislativy na jednotnou úroveň 17,5 procenta. To bude pak znamenat zdražení potravin, léků nebo tiskovin, zlevnit může naopak elektronika nebo služby.O zákonu bude rozhodovat ještě Senát. Pokud ho podepíše i prezident, nabude účinnosti k 1. lednu 2013.