Baptisté odmítli miliony od státu. Z čeho chtějí církev financovat?

Baptisté, ke kterým se podle ČT hlásí téměř 3000 lidí, mají podle státu nárok na 227 milionů korun. Delegáti ale tvrdí, že částka je příliš vysoká. "Naši bratři, kteří zažili tu dobu, nevnímají, že by se, co se týká majetku, nějaké velké křivdy staly," řekl televizi jeden z delegátů.

"Naším cílem je spíš samofinancování," konstatoval předseda jednoty Milan Kern.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Kern na otázku, zda je možné udržet církev při životě jen s pomocí příspěvků, darů a vlastní činnosti, říká: "Takové církve už fungují, je jich celá řada. Nejde o to, že nebude žádný problém. Ale chceme to i za cenu, že někteří v současné době placení kazatelé budou muset odejít do civilního zaměstnání. Netvrdíme, že ve stejném rozsahu udržíme všechny platy, ale máme i jiné možnosti práce v našich sborech – spoléháme hodně na laickou službu, dobrovolnictví."

Všech 16 dalších církví už smlouvu se státem o finančních kompenzacích podepsalo. Církve podle schváleného zákona od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim bude také vyplaceno celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Opozice zákon kritizuje a podala na něj stížnosti k Ústavnímu soudu.