Prognóza selhala, česká ekonomika se letos zatím vyvíjí jinak

Český hrubý domácí produkt je podle ČSÚ už jen 0,3 procenta pod úrovní ze třetího čtvrtletí 2011, po kterém ekonomika sklouzla opakovaně do recese. "V aktuálním čtvrtletí přitom těžila z rostoucí zahraniční i domácí poptávky a také z velice nízké srovnávací základny, neboť loňské první čtvrtletí bylo z hlediska ekonomického výkonu nejslabší za poslední čtyři roky," uvedl ČSÚ.

Méně optimismu můžeme vidět při predikci vývoje pracovního trhu. Nezaměstnanost se dosud pohybuje na rekordní úrovni a ani dle analytiků by nemuselo v nejbližší době dojít k výrazné změně. Český statistický úřad sice v posledním čtvrtletí loňského roku zaznamenal, jak to sám nazval ve své zprávě, „nejisté" oživení i překonání vrcholu nezaměstnanosti. Jedním dechem však poukazuje na stále klesající evidenční počet zaměstnanců v podnikových statistikách.

Co to tedy znamená? Dle ČSÚ to ukazuje na skutečnost, že růst zaměstnanosti zatím probíhá pouze v okrajových oblastech pracovního trhu. Nadále tak platí, že nabídka pracovních míst značně pokulhává za počtem nezaměstnaných.

Jistý nárůst patrný byl a pohyboval se na úrovni 0,8 %. Analýza statistického úřadu však také upozorňuje na to, že se tak stalo zejména díky zaměstnáním „prekérního" charakteru. Tedy takovým, kdy jde o kratší úvazky (nárůst o 15 %) nebo smlouvy na dobu určitou (o 11 % více). Tato pracovní místa mohou jen stěží vyhovět požadavkům na dlouhodobou perspektivu a osobní rozvoj zaměstnanců.

„Statistiky jasně ukazují, že dokud neroste ekonomika meziročně o více než 3,5 procenta, nová dlouhodobá místa v ekonomice nevznikají," řekl před časem pro Českou televizi analytik Next Finance Vladimír Pikora. Pracovní trh ostatně reaguje na případná oživení vždy až jako jeden z posledních. Očekávat se tak zřejmě nedá ani výraznější růst mezd. Mnohem pravděpodobnější je jejich stagnace, uvedl server finarea.cz.

Část odborníků z řad ekonomů, sociologů i dalších oborů již delší dobu upozorňuje, že podstatou krize nemusí být ani zdaleka to, co je jako příčina obecně veřejnosti předkládáno. „Co je skutečnou příčinou krize? Virtualizace finančního sektoru, spekulace, nahánění se za ziskem? Nebo je skutečnou příčinou krize to, čemu říkáme zásadní změna struktury společnosti?," ptal se ve své přednášce „Globálna kríza a kontrolovaná spoločnosť" v listopadu 2012 slovenský ekonom Peter Staněk.

Naráží přitom na nerovnoměrnou distribuci bohatství, kdy jak on sám uvádí, se v rukou 5 % populace planety nachází 90 % veškerého jejího bohatství.