Boom české ekonomiky: Šéfové firem věří v růst, hodlají i víc nabírat

Ekonomický růst stojí podle předsedy představenstva skupiny Accolade Milana Kratiny na zdravých základech. "Posilují všechny hlavní složky poptávky s výjimkou změny stavu zásob. To umožňuje firmám vyprodávat staré zboží a vylepšovat si cash flow. V národním hospodářství se postupně zvyšuje i objem investic, což navyšuje tvorbu hrubého kapitálu," okomentoval Kratina.

Podle Jiřího Mosera ze společnosti PwC těží česká ekonomika a její průmysl i další odvětví z oživení zahraniční poptávky, a to zejména Německa. "Pokračujícímu oživení tuzemské ekonomiky by tak nemělo nic bránit, což ukazují i očekávání šéfů nejvýznamnějších českých firem, z nichž většina letos věří v růst svého podniku," uvedl Moser.

Kladně hodnotí vývoj ekonomiky a její strukturu také analytik Komerční banky Marek Dřímal. Celkový dojem podle něj kazí jen nejistota ohledně pravděpodobných dalších revizí.

Nejvýraznější úpravy se dočkaly fixní investice, které se mezičtvrtletně zvedly téměř o dvě procenta. "To je v souladu s naším výhledem, který předpokládá výrazné příspěvky investic k českému hospodářskému oživení v letošním a příštím roce. Obnovení investic po nedávných letech recese by mělo být hlavním faktorem vedoucímu ke zrychlení růstu potenciálního HDP," dodal Dřímal.

Koruna však na dnešní výraznou revizi nereagovala. "Téměř tříprocentní meziroční růst koruně zisky v úvodu obchodování nepřinesl," poznamenal Tomáš Vlk z Patria Online. Koruna vůči euru dopoledne posílila pouze o haléř na 27,44 Kč/EUR.

Strategie fiskální politiky vlády počítá podle MF ČR pro rok 2014 s využitím fiskálního prostoru k podpoře domácí ekonomiky, alespoň částečným posílením některých výdajů s prorůstovým efektem. Pro rok 2014 odhaduje deficit vládního sektoru ve výši 1,8 % HDP, píše onbusiness.cz.

S mírným impulsem oživující se ekonomice ze strany fiskální politiky počítá i v roce 2015, kdy předpokládá celkový deficit ve výši 2,3 % HDP. V dalších dvou letech výhledu, kdy by se měla výkonnost ekonomiky přiblížit svému potenciálu, je fiskální politika nastavena neutrálně.

Od roku 2009 do roku 2012 podíl vládního dluhu na HDP rostl podle MF ČR rychlejším tempem v důsledku ekonomického vývoje. Pokles dluhové kvóty předpokládaný pro rok 2014 pak byl podle MF ČR způsoben především dalším zapojením likvidity systému vládního sektoru a vyšší efektivitou jejího řízení.

Psali jsme: Babiš potvrdil: Chceme v roce 2017 vyrovnaný státní rozpočet. Kalouskův návrh smetl  

Fiskální politika je podle MF ČR dlouhodobě vnímaná jako kredibilní, což podle jeho zástupců například potvrdilo 16. května 2014 ratingové hodnocení agentury Fitch či výnosy desetiletých státních dluhopisů, kde se ČR nachází mezi čtvrtinou zemí s nejnižším výnosem v rámci Evropské unie.

"Fiskální politika v České republice se v posledních letech vyznačovala svojí procykličností. Několikanásobný pokles ekonomiky byl doprovázen fiskální restrikcí dosahující za roky 2010 až 2013 téměř 4,5 procentního bodu HDP. Výsledkem tak bylo snížení deficitu sektoru vládních institucí téměř k vyrovnané strukturální bilanci (–0,3 % HDP). Státní rozpočet a rozpočty státních fondů byly na rok 2014 schváleny více proticyklicky s odhadovaným celkovým výsledkem hospodaření pro sektor vládních institucí ve výši −1,8 % HDP. Fiskální úsilí pro rok 2014 je tak odhadováno na −1,0 procentního bodu HDP v době, kdy je ekonomika ve fázi křehkého oživení," informuje MF ČR.

A dodává: "Mírné proticyklické působení fiskální politiky by mělo pokračovat i v roce 2015, převážně z důvodu předsunutí ukončení platnosti některých opatření z konsolidačního balíčku z roku 2012 a implementací vybraných priorit vlády z jejího programu. Deficit vládního sektoru by tak měl dosáhnout 2,3 % HDP. Strukturální schodek v letech 2016 a 2017, kdy by se ekonomika měla přiblížit svému potenciálu, zůstane na konstantní úrovni. Fiskální politika tím ponechá plný prostor pro volné působení automatických stabilizátorů, což bylo České republice doporučováno mnoha renomovanými mezinárodními institucemi."