Náklady na krizové řízení po tornádu na jižní Moravě jsou 50 milionů

Náklady na krizové řízení spojené s červnovým tornádem v Jihomoravském kraji jsou kolem 50 milionů korun. Novinářům to dnes při ukončení stavu nebezpečí řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Kraj zatím dostal 20 milionů, o zbytek požádá stát.

Náklady obsahují například stravování dobrovolníků, práce na likvidaci odpadů a podobně. Kraji a obcím vznikly bouří a tornádem škody kolem 1,5 miliardy korun, u celkových škod i s majetkem lidí podle Grolicha nadále platí, že překročí deset miliard korun.

Celkový předběžný odhad nákladů na obnovu majetku v území postiženém bouří a tornádem činí aktuálně necelých sedm miliard korun. Tornádo si poslední červnový čtvrtek vyžádalo šest životů a poničilo 1200 domů.

Stav nebezpečí hejtman vyhlásil 24. června a v červenci ho se souhlasem vlády o měsíc prodloužil. "Když je vyhlášený stav nebezpečí, vláda krajům poskytuje deset milionů na zajištění základních potřeb. My jsme dostali 20 milionů. Celkem jsme ale vše sumarizovali a náklady na krizové řízení jsou kolem 50 milionů," uvedl Grolich.

Podle něj částka obsahuje náklady na stravování dobrovolníků, ale i místních, kterým nešly energie, dále peníze slouží na likvidaci odpadů mimo velké skládky. "Jsou tam i některé práce v rámci zásahu hasičů, u kterých bylo potřeba jiných firem a subdodavatelů, a také některé kroky dělaly obce Hodonín a Břeclav jako obce s rozšířenou působností," řekl Grolich. Dodal, že kdyby peníze navíc na krizové řízení stát neposkytl, musel by částku zaplatit kraj a obce z vlastních peněz a ze sbírek, což by znamenalo méně peněz na obnovu poničeného majetku.

Ve sbírkách se vybrala víc než miliarda korun. Jen ve sbírce kraje je 70 milionů korun, podle Grolicha se o rozdělení peněz bude rozhodovat až nakonec. "Kraje a obce mají jiný mechanismus než humanitární sbírky neziskových organizací, u kterých se nakládá s penězi jednodušeji. U nás správní rada navrhne rozdělení a potvrdí to rada kraje. My nemůžeme proplácet faktury, ale budeme rozdělovat peníze na náklady kraje a obcí, až se vypořádají se svými účty," uvedl Grolich.

Ukončení stavu nebezpečí znamená, že obce budou muset soutěžit zakázky standardní cestou, ale také že ze zasažených míst odejdou vojáci. Působila tam poslední asi desítka vojáků. Celkem se v zasažených obcích vystřídalo více než 1000 vojáků a bylo nasazeno přes 100 kusů těžké techniky. Vojáci se podíleli na záchranných a likvidačních pracích, s odvozem odpadu, vyslali i psychology a lékařský tým. V srpnu pak pomáhali s prací ve skladech.

Související

Následky tornáda na Moravě (24.6.2021)

Charita chce v Hruškách postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem

Diecézní charita Brno chce spolu s obcí v Hruškách na Břeclavsku postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem, kteří nedokážou opravit své domovy. ČTK to řekla mluvčí charity Zuzana Horáková. Budova by měla mít devět bytů a náklady na její vznik by se mohly pohybovat kolem 30 milionů korun.

Více souvisejících

Tornádo na Moravě (24.6.2021)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy