Průměrná mzda v ČR se po zohlednění inflace vrátila k růstu, odhadují analytici

V druhém čtvrtletí průměrná mzda v ČR meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

"Růst průměrné nominální mzdy za třetí čtvrtletí odhadujeme meziročně na 3,5 procenta, což vede k návratu reálné mzdy do růstu, byť nepatrného. Ve srovnání s druhým čtvrtletím byly mzdy v menší míře tlačeny dolů faktory souvisejícími s pandemií, hlavně náhradami neodpracované doby zaměstnanců na plný úvazek," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dodal, že počet zaměstnanců podporovaných programem Antivirus klesl ve třetím čtvrtletí ve srovnání s druhým čtvrtletím zhruba na třetinu.

"Dynamika průměrných mezd ve třetím čtvrtletí patrně opět zrychlí, jelikož druhé čtvrtletí bylo i z pohledu mezd výrazně ovlivněno restrikcemi proti šíření koronaviru, a situace se začala opět vracet do normálu právě během třetího čtvrtletí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Růst průměrné mzdy odhaduje na 3,8 procenta, po započtení inflace o 0,5 procenta.

"Od českých mezd si ve třetím čtvrtletí slibujeme návrat k reálnému růstu. Ten bude tažen hlavně výdělky ve státní správě, vzdělávání a zdravotnictví, tedy oblastech oceňovaných administrativně. V soukromém sektoru se podle nás nejlépe dařilo v sektorech informačních a telekomunikačních technologií či zemědělství. K růstu se vrátí i mzdy zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Průměrná mzda tak podle něj zřejmě stoupla o 4,2 procenta, po započítání inflace o 0,9 procenta.

Loni ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná mzda meziročně o 6,9 procenta na 33.697 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta.