Ruská ekonomika v krizi? Bude obětí vývoje na komoditních trzích

Hrubý domácí produkt Ruska představuje necelá tři procenta světové ekonomiky, což je zhruba dvanáctkrát méně než v případě Spojených států. Ruská ekonomika je jen trochu větší než španělská a o poznání menší než italská. Z ekonomického pohledu proto nemůžeme na Rusko hledět jako na světovou velmoc, přestože vojenští stratégové mohou mít jiný názor.

Ruské ekonomice se v posledních letech příliš nedaří. Historicky nejvyšší úrovně hrubého domácího produktu vyjádřeného v dolarech Rusko dosáhlo v roce 2013. Následující roky byly o poznání slabší, což se projevuje na životní úrovni Rusů. Vladimiru Putinovi se sice daří udržovat na uzdě státní rozpočet, zemi však chybí investice, které by modernizovaly hospodářství.

Podle Mezinárodního měnového fondu ruská ekonomika vzroste v letošním roce o 1,2 procenta, což je méně, než předpokládaly dřívější odhady. Nízký odhad růstu však v sobě nezahrnuje současný vývoj na komoditních trzích. Ruská ekonomika je silně závislá na vývozu nerostných surovin. Po vyhrocení obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou se prudce propadly ceny ropy a zemního plynu. To jde přímo proti ekonomickým zájmům Ruska, které se stává jednou z obětí vývoje na komoditních trzích.

Současný vývoj může ruskou ekonomiku dostat do stagnace. Rusko se přitom stále potýká s negativními dopady mezinárodních sankcí. Pro další vývoj bude důležité sledovat, jak se zachová ropný kartel OPEC. Ten by mohl přistoupit k výraznějšímu omezení těžby, aby se snížila nabídka ropy na trzích a tím se mohla opětovně zvýšit cena. I kdyby se tak stalo, lze očekávat, že příjmy Ruska z prodeje surovin v letošním druhém pololetí nenaplní očekávání.