Britští obchodníci vytáhli proti lockdownu, odvolávají se na Magnu Chartu z roku 1215

Britský server na ověřování pravdivosti výroků Full fact považuje výklad podnikatelů za nepřesný, většina Magny Charty navíc již neplatí.

Magnu Chartu, zvanou také velká listina práv a svobod, podepsal 15. června 1215 anglický král Jan Bezzemek pod tlakem vzpurných baronů, kteří tak chtěli omezit královskou moc. Dokument dal mnoho nových práv i lidu.

Kadeřnice z Bradfordu na severu Anglie se stala hrdinkou odpůrců vládních opatření na sociálních sítí. Za provozování kadeřnictví v době celostátní karantény již nasbírala pokuty za 27.000 liber (na 800.000 korun). Mladá žena je přesvědčená, že článek 61 Magny Charty jí dává právo mít otevřeno, záznamy svých střetů s policií zveřejňuje na instagramu, píší britská média.

Na Magnu Chartu se odvolává také například tetovací salón v Bristolu nebo dětská herna v Liverpoolu. Policie ale argument nebere v potaz, Magna Charta podle policie neznala covid-19, píše AFP.

Magna Charta byl soubor královských výroků z 13. století, většinu jich záhy po vydání anuloval tehdejší Papež. Část práv z původního dokumentu se stala součástí pozdějších právních norem. Do dnešního dne podle webu britského parlamentu platí jen čtyři z nich, vztahují se zejména k právu na spravedlivý proces. Článek 61, na který se nyní někteří majitelé obchodů odvolávají, se týkal výhradně rebelujících baronů, kteří si svá práva vydobyli na králi. Ostatní měli podle serveru Full fact pouze právo poslouchat tyto barony. Obchodníci se tedy odvolávají na dokument, který se jich nikdy netýkal.