Akciové trhy v Evropě zažívají nejhlubší propad za čtyři roky, zájem je naopak o zlato

Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po 13:00 odepisoval 3,3 procenta na 413,8 bodu. Prohlubuje tak ztráty, které nabral hned v úvodu. Index italských akcií FTSE/MIB na burze v Miláně odepisoval 4,5 procenta na 23.657 bodů.

"Každý vidí, že pro ekonomiku to může být nová fáze poklesu. Už předtím to bylo přitom všechno dost křehké," poznamenal k propadu na burzách analytik Elwin de Groot z finančního ústavu Rabobank. "Může to být i další krok k recesi ve více zemích," dodal.

Hlavní index britských akcií FTSE 100 vykazoval pokles o tři procenta a pohyboval se v blízkosti 7183 bodů. Index DAX akciové burzy ve Frankfurtu nad Mohanem měl ztrátu 3,5 procenta na 13.108 bodů, index pařížské burzy CAC 40 ztrácel 3,4 procenta na 5822 bodů. Tržní hodnota firem v regionu se tak během pár hodin snížila minimálně o 400 miliard dolarů (9,3 bilionu Kč), upozornila agentura Reuters.

Kvůli obavám z pandemie se zvyšuje zájem o zlato, jehož cena se vyšplhala nad 1680 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a je nejvýše za více než sedm let. Od začátku roku se cena zvýšila už o více než deset procent. Cena zlata vyjádřená v českých korunách je na rekordu.

Itálie v pátek registrovala 14 nakažených novým typem koronaviru, do dneška se ale jejich počet zvýšil na více než 200. Pět lidí na onemocnění koronavirem zemřelo.

Index pražské burzy PX krátce po 13:00 vykazoval pokles asi o 2,5 procenta na 1061 bodů a své dopolední ztráty rovněž prohloubil. Asi 3,1 procenta na 55.628 bodů ztrácel index WIG burzy ve Varšavě, budapešťský BUX pak měl ztrátu 2,5 procenta na 44.649 bodů.

Nejvýraznější ztráty mají akcie leteckých společností, například Ryanair, easyJet, Air France a Lufthansa odepisují od sedmi do 14 procent. Jejich oborový index má ztrátu kolem pěti procent. Prudce ztrácejí také akcie firem, které jsou citlivé na změny hospodářského růstu, tedy hlavně výrobci luxusního zboží, automobilky či technologické firmy a banky.

Nervozita zvyšuje zájem o státní dluhopisy vybraných zemí. Investoři po prodeji akcií přesouvají peníze například do zlata či německých státních dluhopisů. Výnos německého bondu se splatností 30 let se dostal do záporu, což znamená, že v negativním pásmu jsou už všechny německé státní dluhopisy napříč výnosovou křivkou. Investoři jsou tedy ochotni tyto papíry kupovat i přesto, že při splatnosti dostanou méně peněz, než kolik za ně při nákupu zaplatili.