Rusové utrácejí za jídlo dvakrát více než před invazí na Ukrajinu

Lidé se podle šéfa styčné kanceláře FAO Olega Kobjakova uchylují ke krizovým strategiím, protože velkou část svých příjmů vynakládají na základní potřeby, například potraviny. "Odkládají plány, jako je studium na vysoké škole nebo koupě domu. Šetří pro případ ztráty zaměstnání nebo úmrtí," uvedl.

Průměrná domácnost v EU utratí za potraviny přibližně 12 procent svých příjmů, dodal. V Rusku podle něj nehrozí hlad. Chudší domácnosti budou ale čelit zvýšené míře potravinové nejistoty.

Mnoho Rusů od počátku invaze skupuje základní potraviny, jako je cukr a pohanka, v obavě, že ceny budou dále růst. To zvyšuje tlak na vládu, aby ochladila inflaci. Moskva zvažuje regulaci cen potravin, léků a dalšího zboží a dočasně zakázala vývoz některých zemědělských produktů. Tvrdí, že by také mohla přikročit ke stanovení cen téměř veškerého vývozu komodit v rublech.

Ačkoli tato opatření měla určitý vliv na omezení spotřebitelské inflace, ta podle průzkumu agentury Reuters letos zrychlí na 23,7 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 1999. Podle téhož průzkumu ruská ekonomika tento rok oslabí o 7,3 procenta. Byl by to nejhorší pokles od roku 2009.

Ruské mzdy zůstávají od počátku invaze podle Kobjakova zhruba stejné, ale s růstem cen se snížila kupní síla. Lidé se také vzhledem k odchodům západních firem obávají o práci, dodal.

Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února přitom banka v důsledku prvních sankcí za invazi na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.

"Kdy jindy snižovat sazbu než v okamžiku zotavující se měny. V případě Ruska se však jedná o jednoznačně jedinou možnou variantu postupu, protože se dá čekat, že tlak na rubl se může zvýšit prakticky kdykoli. Aby měla NBR alespoň nějaký manévrovací prostor v budoucnu, musela jít dnes se sazbou dolů," uvedl analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin