Letošní Velikonoce budou druhé nejlevnější v historii

A to o bezmála třináct procent. Přitom o loňských Velikonocích se Češi naopak potýkali s dramatickým zdražením „velikonočního košíku“, a sice o více než třicet procent. 

„Velikonoční košík“ zahrnuje kilogram mouky, litr mléka, deset vajec, kostku másla, kilogram cukru a půllitr piva. Zatímco loni tento košík vyšel na více než 211 korun, letos již jen na zhruba 184 korun. Samozřejmě, cena 184 korun je stále druhá nejvyšší v historii země. Proto také mají Češi z velké části stále pocit, že je tuze draho. 

Jenže úplnější obrázek získáme teprve poměřením ceny „velikonočního košíku“ s průměrnou měsíční mzdou, a to hrubou, ale ještě lépe čistou. Za čistou průměrnou měsíční mzdu si letos člověk v Česku nakoupí 199 zmíněných „velikonočních košíků“, což je druhý nejvyšší počet v historii. Z tohoto hlediska – tedy v poměru k průměrné čisté mzdě – jsou tedy letošní Velikonoce vskutku druhé nejlevnější v historii. Přestože ceny v obchodech jsou druhé nejvyšší v historii. 

Pro srovnání, například v letech 2017 nebo 2018, což jsou léta, na něž dnes mnozí vzpomínají jako na léta stabilních cen a prosperity, bylo možné za průměrnou čistou mzdu pořídit 161 „velikonočních košíků“, tedy o 38 košíků méně než letos. 

V porovnání s roky 2017 či 2018 totiž došlo nejen k nárůstu hrubé měsíční mzdy jako takové, ale díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platnému od roku 2021, se také mzda zdaňuje méně, což pomáhá navýšit její čisté vyjádření. I když tak potraviny „velikonočního košíku“ čistě nominálně jsou dražší, Češi si jich zkrátka mohou i přesto pořídit více (v tabulce níže je efekt zrušení superhrubé mzdy patrný v úrovni čisté mzdy let 2022, 2023 a 2024). Čistá mzda totiž roste rychleji než jak rostou ceny daných potravin. V roce 2018 sice jeden „velikonoční košík“ vyšel o zhruba 36 korun levněji, jenže i tak si jich Češi za průměrnou čistou mzdu mohli dovolit jen o oněch 38 košíků méně než letos. 

Za výrazným zlevněním potravin stojí zejména aktuální historicky ojedinělý propad výkupních cen zemědělců, meziročně takřka dvacetiprocentní, dále pokles cen energií, společenský a mediální tlak na obchodní řetězce, aby si dále již nestanovovaly přemrštěné marže, a také letošní snížení DPH na potraviny z patnácti na dvanáct procent.