MMF nepředpokládá zhoršení výhledu globální ekonomiky, uvedla šéfka fondu

Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně nezhorší svou říjnovou prognózu, podle které světová ekonomika v letošním roce vykáže růst o 2,7 procenta. Uvedla to šéfka fondu Kristalina Georgievová. Upozornila přitom, že situace na trzích práce zůstává příznivá a že se nenaplnily obavy z výrazného růstu cen ropy.

Georgievová nicméně uvedla, že světovou ekonomiku letos čeká další obtížný rok a že inflace se drží na vysokých úrovních. "Hospodářský růst v roce 2023 dál zpomaluje," sdělila novinářům v sídle MMF ve Washingtonu. "Pozitivnější stránkou je odolnost trhů práce. Dokud mají lidé zaměstnání, tak i při vyšších cenách utrácejí. A to podporuje hospodářský výkon," citovala Georgievovou agentura Reuters.

Říjnová prognóza MMF předpokládá, že růst světové ekonomiky loni zpomalil na 3,2 procenta z předloňských šesti procent. Podle Georgievové fond očekává, že růst se na přelomu letošního a příštího roku odrazí ode dna a začne znovu nabírat na tempu.

Šéfka MMF poukázala na naděje, že důležitým motorem růstu světové ekonomiky by se nyní měla znovu stát Čína. Naplnění těchto nadějí však bude podle ní záviset na tom, zda Peking setrvá u svého rozhodnutí ukončit politiku nulové tolerance vůči nemoci covid-19. Přísná opatření proti šíření koronaviru uplatňovaná v rámci této politiky loni v Číně výrazně brzdila hospodářskou aktivitu.

Georgievová rovněž předpověděla, že pokud by se Spojené státy, které jsou největší ekonomikou na světě, dostaly do technické recese, pak bude tato recese pravděpodobně pouze mírná. Technická recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Podle šéfky MMF nicméně kolem budoucího vývoje světové ekonomiky zůstává velká nejistota, mimo jiné kvůli hrozbě eskalace války na Ukrajině. "Nacházíme se nyní ve světě náchylnějším k šokům a musíme počítat s tím, že může nastat vývoj, o jakém jsme vůbec neuvažovali," uvedla Georgievová.

Světová banka (SB) tento týden zhoršila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 1,7 procenta ze tří procent předpokládaných v červnu. Poukázala na negativní hospodářské důsledky vysoké inflace, rostoucích úrokových sazeb a války na Ukrajině. Varovala také, že v případě dalšího nepříznivého vývoje by světová ekonomika mohla sklouznout do recese.

Hospodářský růst ve Spojených státech letos podle SB zpomalí na půl procenta z loňských 1,9 procenta. Loni v červnu přitom Světová banka letošní růst americké ekonomiky odhadovala na 2,4 procenta. V eurozóně nyní SB na letošní rok počítá se stagnací ekonomiky, zatímco v červnu předpovídala růst, a to o 1,9 procenta.

Hospodářský růst v Číně loni podle SB v důsledku koronavirových restrikcí zpomalil na 2,7 procenta z předloňských 8,1 procenta. V letošním roce nyní Světová banka očekává zrychlení tempa růstu na 4,3 procenta. Je však pesimističtější než v červnu, kdy letošní růst čínské ekonomiky odhadovala na 5,2 procenta.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.
Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

Více souvisejících

Ekonomika Kristalina Georgievová Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

včera

Írán

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil

Napětí mezi Íránem a Izraelem nadále roste. Zatímco izraelská armáda tvrdí, že v úterý ráno zachytila dva raketové útoky z Íránu, Teherán kategoricky popírá, že by po vyhlášení příměří jakékoli střely vypálil. Informace o íránském útoku se objevily pouhé tři hodiny poté, co prezident Donald Trump oznámil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost.

včera

včera

Prezident Trump promlouvá k národu po americkém bombardování íránských jaderných zařízení

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

včera

Donald Trump

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde

Prezident USA Donald Trump triumfálně vyhlásil konec dalšího konfliktu na Blízkém východě a sám sebe vykreslil jako strůjce historického míru. Po masivním útoku amerických bombardérů na tři klíčové íránské jaderné a vojenské cíle přišla odvetná reakce Teheránu jen v omezené podobě – a Trump ji ihned označil za známku toho, že Írán nechce pokračovat v eskalaci. Vzápětí oznámil dohodu o příměří mezi Íránem a Izraelem.

včera

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy