Ruská centrální banka nečekaně provedla mimořádné zvýšení základní úrokové sazby o 3,50 procentního bodu na 12 procent. Toto nouzové opatření je reakcí na pokles rublu, který v pondělí klesl pod důležitou psychologickou hranici 100 rublů za dolar. Banka to uvedla v tiskové zprávě.
Pokles hodnoty rublu způsobil značný nesouhlas v ruském Kremlu. Maxim Oreškin, ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina, v pondělí kritizoval dosavadní měnovou politiku centrální banky a nepřímo ji vyzval, aby situaci řešila.
Jen několik hodin po Oreškinových vyjádřeních, kdy pokles rublu pokračoval a kurz dolaru překročil hranici 102 rublů, centrální banka oznámila, že její bankovní rada se mimořádně sejde. Tímto krokem se snažila dočasně stabilizovat situaci rublu.
Centrální banka dnes uvedla: "Inflační tlaky jsou významné. Naším cílem je omezit rizika spojená s cenovou stabilitou." Přitom nejbližší plánované zasedání centrální banky mělo původně proběhnout až 15. září.
Ruská ekonomika trpí negativními dopady západních sankcí, které byly uvaleny na zemi poté, co Putinova vláda v únoru loňského roku napadla Ukrajinu. Během okamžité reakce na zahájení invaze, což vyvolalo šok pro ruskou měnu, centrální banka výrazně zvýšila základní úrokovou sazbu, až na 20 procent. S postupným uklidněním situace pak začala tuto sazbu snižovat, a v září minulého roku ji snížila na 7,50 procenta.
Související
Rusko dá na armádu rekordní finance. Putin poslal třetinu vládních výdajů na obranu
Ruský prezident Vladimir Putin podle CNN schválil rekordní rozpočet na obranu, který představuje třetinu všech vládních výdajů. Tento krok přichází téměř tři roky po začátku války na Ukrajině, která se stala největším konfliktem v Evropě od druhé světové války a výrazně vytěžuje zdroje obou stran.
Sabotáže, žhářství či vykolejování vlaků. Ruské útoky v Evropě se zhoršují, varuje NATO
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
před 56 minutami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
před 2 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
včera
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.
včera
Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin
Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.
včera
Jižní Korea vyhlásila výjimečný stav. Kvůli KLDR zavádí stanné právo
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
včera
Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael
Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.
včera
Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku
Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.
včera
Česku se zatykač na Netanjahua nelíbí. Zvažuje zastavení financování ICC
Česká republika aktuálně zvažuje velmi zásadní krok vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu, a sice pozastavení jeho financování. Tento krok se dostal na pořad dne poté, co ICC vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.
včera
Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců
Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.
včera
Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám
Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.
včera
Jak efektivní jsou vojáci z KLDR? Režim zadržuje jejich rodiny, aby se vůbec vrátili domů
Severokorejské jednotky, jejichž nasazení v Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině bylo už opakovaně potvrzeno, vyvolávají debatu o jejich efektivitě a roli na bojišti. Přestože o jejich bojových schopnostech existuje řada otázek, v kontextu současného konfliktu nabývá jejich nasazení zvláštního významu.
včera
Rozpad Bašárova režimu je reálná alternativa. Turkům jde i o likvidaci životaschopné Sýrie, míní expert
Aktuální situace v Sýrii je velmi napjatá, protirežimní rebelové obsadili druhé největší město v zemi Aleppo. Podle dvou odborníků na problematiku Blízkého východu, které EuroZprávy.cz oslovily, není možnost rozpadu režimu syrského prezidenta Bašára Asada vůbec nereálná. Prostřednictvím opozičních sil projektuje své zájmy v Sýrii také Turecko.
včera
Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti
Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Vladimir Putin odmítá jakoukoliv formu vyjednávání s Ukrajinou, která by vedla k něčemu jinému než k úplné kapitulaci Kyjeva. Upozornil na to server SkyNews.
včera
Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják
Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.
včera
Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame
Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.
Zdroj: Libor Novák