Rusko v krizi? Ceny nafty dál klesají

Přesycený trh

První otázkou je, proč k tak výraznému poklesu ceny nafty vůbec dochází. Jednoduchá odpověď je, že nabídka je vyšší než poptávka. Podle obou serverů je za tím zejména politika Saúdské Arábie, která odmítá omezit produkci. Jednak se obávají ztráty své pozice na trhu a zároveň se snaží odstranit silnou americkou konkurenci. Americké podniky se však i díky lepším technologiím a modernímu přístupu stále drží.

K velké saturaci trhu dochází podle nytimes.com i díky exportu Spojených státu. To ve výsledku také způsobuje, že nafta, která se původně prodávala ve Spojených státech, se nyní musí exportovat jinam – a stala se tak novou konkurencí na asijském trhu. Svůj podíl sehrály i nové technologie v automobilovém průmyslu, díky kterým jsou auta úspornější a běžná spotřeba motoristů tak klesá. To vše přispívá k většímu množství nafty na trhu a nutí tak prodejce tlačit ceny dolů.

Lepší technologie – nižší cena

Podle Nicka Butlera, bývalého vedoucího strategie společnosti BP, mohly společnosti díky vysokým cenám nafty investovat velké množství peněz do vyvíjení technologií a do hledání nových zdrojů. Tyto technologie a zdroje přitom budou využívány mnoho let a nyní naopak přispívají k větší produkci – a tedy i snižování ceny. Tento propad ceny nafty může mít podle washingtonpost.com dalekosáhlé důsledky. Server v této souvislosti připomíná osmdesátá léta, kdy podobný propad přispěl k pádu Sovětského svazu.

Cena nafty se snížila během jednoho roku o 50 % a podle expertů je nepravděpodobné, že by se měla v dohledné době vrátit na původní hodnotu. Takovýto výrazný pokles se přitom nutně projeví na ekonomikách zemí, které na exportu nafty stojí.

Ekonomiky v problémech

Ve Venezuele tvoří podle přehledu Světové banky nafta 96 % exportu. Sama země je ale silně zadlužená a nízké ceny jejího hlavního vývozního artiklu přispívají k tomu, že země nebude schopná svůj dluh splácet. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude letos pokles ekonomiky v zemi 7 %.

Podobná je situace i v Rusku. „Nárůst popularity Vladimíra Putina se přesně shoduje s dobou, kdy prudce rostly ceny nafty, což znamenalo nárůst HDP, vládních příjmů, a tedy i více peněz na příspěvky pro lidi," upozorňuje server washingtonpost.com. Dále dodává, že zisk z prodeje nafty a zemního plynu tvoří polovinu vládních příjmů. Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní pokles ekonomiky na 3,4 %.

Stejně tak čelí problémům i Irák a Írán. Irák pokračuje v těžbě ropy ve velkém a snaží se ji dostávat na trh, ale nízké ceny i tak způsobují, že má země nedostatek financí. Írán by zase podle vyjádření Mezinárodního měnového fondu potřeboval, aby se cena nafty zvýšila alespoň na 100 amerických dolarů za barel, jinak nebude schopen dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. V současnosti se přitom cena nafty pohybuje okolo 40 dolarů za barel.

Server Nytimes.com ale popírá, že by se mohlo jednat o konspiraci Spojených států a Saúdské Arábie s cílem zasažené země poškodit. Tak či tak, podle expertů bude trvat roky, než ceny začnou pomalu zase stoupat.