EU a Japonsko si plácly: Vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě

Poslední otevřené body jednání, které začalo v roce 2013, již byly vyřešeny, uvedla dnes Evropská komise. Dohoda ruší cla a další obchodní překážky, jejím cílem je zajistit růst, nová pracovní místa a posílit spolupráci mezi EU a Japonskem.

Japonsko je po Spojených státech a Číně třetí největší hospodářskou mocností na světě, a tedy i velmi zajímavé odbytiště pro evropské firmy. V Japonsku a v EU žije dohromady 600 milionů lidí, ke světovému hrubému domácímu produktu (HDP) společně přispívají zhruba 30 procenty.

Kritici se ale obávají o evropské standardy. Například ochránci životního prostředí se domnívají, že smlouva dostatečně neupravuje kontroverzní japonský lov velryb a možné pašování dřeva.

Smlouva by mohla vstoupit v platnost na jaře 2019, před volbami do Evropského parlamentu (EP) a po schválení současným europarlamentem a členskými státy.

Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla tempem 2,5 procenta ročně, což je výrazně více, než se čekalo. Předběžná data uváděla růst o 1,4 procenta. Třetí největší ekonomika světa vykázala nejdelší nepřerušený růst HDP od roku 1994, od něhož jsou k dispozici srovnatelné údaje. Její výkon je výsledkem čtyřletého období politiky agresívní hospodářské stimulace, za níž stojí premiér Šinzó Abe.

Program takzvané "abenomiky", který je směsí kvantitativního uvolňování, vládních výdajů a strukturálních reforem, se kromě hospodářského růstu zaměřuje na zvyšování spotřebitelských cen. Země se totiž roky potýká s deflací.

Spotřebitelské výdaje se ale ve třetím čtvrtletí snížily o 0,5 procenta. Lidé totiž méně utrácejí za automobily, mobilní telefony či za jídlo v restauracích. V říjnu se reálné mzdy poprvé od prosince 2016 zvýšily, a to o 0,2 procenta.

Celkově vysoké tempo HDP je podle některých ekonomů dlouhodobě neudržitelné. Domnívají se nicméně, že v příštím roce bude ekonomika dál expandovat, i když mírnějším, zhruba jednoprocentním tempem.