Konec americké nadvlády? Čína chce svrhnout petrodolarový systém

Divize šanghajské burzy Shanghai International Energy Exchange má už 26. března dle čínské Komise pro cenné papíry a regulaci spustit zprostředkování terminovaných kontraktů na ropu zahraničním investorům v juänu. Agentura Bloomberg podotýká, že to pro Čínu má několik výhod. Kromě částečné kontroly mezinárodního trhu ropy tím uskutečňuje dlouhodobý cíl učinit juän respektovanou a využívanou mezinárodní měnou.

Čína je navíc největším dovozcem ropy a řízení ropného trhu v její měně dává dokonalý ekonomický smysl. Zřejmě se též jedná o součást jejího ambiciózního projektu nové světové stezky, kterým chce přepsat obchodní mapu světa. K převzetí žezla drženého USA jí čeká sice ještě dlouhá cesta – nyní probíhá v jüanech asi 2 % všech plateb za ropu – šanghajská smlouva může být ale tím příslovečným prvním krokem, který spustí lavinu.

Náhrada petrodolaru?

Čínské ambice představují pro USA velký problém, protože vyzývají základy tzv. petrodolarového systému, poukazuje server The National Interest. Ten vznikl v roce 1974, kdy Saúdská Arábie a jiné regionální ropné mocnosti souhlasily výměnou za vojenskou podporu USA akceptovat dolar jako výlučnou měnu ropných obchodů. Zřejmě ještě důležitější pro učinění amerického dolaru světovou rezervní měnou bylo jejich rozhodnutí investovat své ropné příjmy do amerických státních pokladen.

Ze situaci profitovali obě strany. Ropné mocnosti mají bezpečné úložiště svých výnosů a USA získávají klíčový zdroj pro financování svého deficitu. Nyní musí – krom několika výjimek – každá země, která chce si přeje koupit ropu, nejprve získat americké dolary, což vyvolává významnou poptávku po měně na mezinárodních trzích. Petrodolar následně hraje rozhodující roli při vytváření globální důvěry v dolar. A jak připomíná The National Interest, na měnových trzích je důvěra králem.

Čína se chystá touto důvěrou otřást, aby získala vlastní druh důvěry. Business Insider shrnuje několik bodů, proč Čína skutečně představuje nebezpečného vyzyvatele. Je jedním z největších investorů a nákupčích v Africe a logicky by ráda, aby její zdejší ropné obchody se uskutečňovaly bez prostředníka. Tento požadavek zní příznivě nejen africkým státům, i Japonsko uzavřelo s Čínou dohodu, že vzájemném obchodě obě země upřednostní přímou směnu jejich národních měn ve snaze snížit transakční náklady firmám a podpořit bilaterální obchodní vztahy.

Pro petrodolarový systém bude ale centrální, zda-li se Číně podaří přesvědčit Saúdskou Arábii, aby přistoupila na její pravidla obchodu. Saúdská Arábie nedávno uvedla, že chce zvýšit vývoz ropy do Číny poté, co jí o část podílu připravilo Rusko. Carl Weinberg, hlavní ekonom a ředitel společnosti High Frequency Economics, podotýká, že pokud by Saúdská Arábie akceptovala juän jako obchodní ropnou měnu, ostatní stáy by následovaly a změnilo by to celý systém.

Čínské snahy, které mohou potencionálně poškodit USA, nalézají sluchu zvláště u dvou ropných ekonomik, které mají s USA velmi napjaté vztahy. Sever Oilprice podotýká, že sankce proti Íránu uplatňované vládou Donalda Trumpa jej mohou přinutit hledat odbytiště své ropy jinde a mimo petrodolarový systém – a Čína s juänem se jeví jako nejpřitažlivější alternativa.

Podobně ruská televize RT argumentovala, že přijetí „petrojuänu“ by mohlo být jakousi „pomstou“ Putina za stále se stupňující sankce. Zvyšováním důvěryhodnosti juänu jeho přijetím jako ropné měny by Rusko nepřímo mohlo poškodit USA a snížit jejich sankční možnosti, spekuluje RT.

Nicméně, většina analytiků je zatím přesvědčena, že petrodolarový systém nebude v nejbližší době nahrazen. Čína se už o zvednutí juänu jako mezinárodní měny pokusila několikrát, ne vždy s dobrým výsledkem. Jedním z podstatných důvodů je určitá nedůvěra vůči Číně jako ekonomickému partnerovi. Kritici jí vyčítají jak údajnou měnovou manipulaci, tak i pro zahraniční obchodní subjekty znepokojivé tendence tržních intervencí a přísné státní kontroly projevující se v náhlém znárodňování čínských firem.