Na Trumpa kašlem? EU mu ještě pořádně zatopí

Přestože se zpočátku objevovaly náznaky, že by se EU pokusila zachránit jadernou dohodu, neměly evropské firmy nikdy úplnou jistotu, že nedojde k zpřetrhání jejich obchodních vazeb s Íránem. Brusel se v reakci na to odhodlal k přijetí takzvaného blokovacího zákona, který má evropským firmám zaručit ochranu před americkými sankcemi na Teherán. Veškerá rozhodnutí amerických soudů a jiná opatření rozšiřující íránské sankce na Evropu se jím ruší. Součástí zmiňované legislativy je i explicitní zákaz politizace obchodních vztahů s Íránem. Zahraniční politika nesmí v byznysu hrát žádnou roli.

Přijatá legislativa následovala bezprostředně, když v květnu americký prezident Donald Trump zrušil jadernou dohodu spočívající v tom, že Írán nebude rozšiřovat své kapacity na získávání uranu, čímž mu bude znemožněno vytvořit jadernou zbraň. Výměnou za toto bylo zrušení hospodářských sankcí uvalených na Teherán z důvodu špatné spolupráce s mezinárodními zbrojními inspektory. EU to však znepokojila a snažila se ve vlastním zájmu přesvědčit Írán, že jadernou dohodu stále respektuje.

Śéfka evropské diplomacie a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherinová ocenila tento zákon jako poslední krok v sérii několika opatření, která mají zachránit veškeré ekonomické výhody vyplývající z jaderné dohody s Íránem. "Pracujeme na tom, jak se dá," připomněla Mogherinová s tím, že sankce USA mají vstoupit v platnost v srpnu a v listopadu. Mogherinová pak dále přiznala, že se jednalo o těžké rozhodnutí vzhledem k roli, jakou USA hrají v globální ekonomice a finančním kapitálu.

Přestože si ale EU myslí, že se americké sankce podaří v zájmu zachování dobrých obchodních vztahů s Teheránem zrušit, případně omezit, tak američtí experti na uvalování sankcí mají odlišný názor. "Blokační legislativa EU vytváří pouze zbytečnou právní zátěž, která bude mít za následek pouze právní zmatky, ale mine se účinkem," varoval Richard Nephew, jeden z předních amerických expertů na ekonomické a hospodářské sankce, který zároveň také vyjednal jadernou dohodu

"Pro evropské firmy to neznamená, že jsou nuceny obchodovat s Íránem. Přijatá blokační legislativa jim má pouze ospravedlnit porušování amerických sankcí. To však ale zase povede ke zhoršení obchodních a diplomatických zájmů evropských zemí a firem ve Spojených státech," vysvětlil Nephew.

Blokační zákon byl původně přijat v roce 1996, kdy se EU musela vypořádat s americkými sankcemi uvalenými na Kubu. K jeho faktické implementaci však nikdy nedošlo, a proto nelze s jistotou předvídat, jak se nyní osvědčí v praxi. "Řešíme řadu otázek, jaké bude mít blokační legislativa reálné dopady, a zda splní svá očekávání," řekla Luisa Santosová, ředitelka mezinárodních vztahů BusinessEurope, přední lobbistické skupiny reprezentující evropské firmy.

Firmy se nyní obávají, že budou muset rozhodovat mezi pokračováním svého byznysu v Íránu s následnými represemi ze strany Spojených států, anebo zpřetrhat své obchodní vazby na Teherán, ale s rizikem právních postihů v EU. "Ať už se rozhodneme jakkoliv, tak nás to vždy bude bolet, a to je to, čeho se obáváme," vysvětlila Santosová.