Mazaný Kim Čong-un? KLDR našla způsob, jak obejít sankce USA a OSN

Vzorec, který Severokorejci v posledních letech několikrát použili, ukazuje, jak země vytvořila stínový alternativní finanční systém, který jí umožňuje pokračovat v podnikání na globální scéně. Například africká dřevařská firma, kterou KLDR kontroluje, vydělala 100.000 dolarů (2,25 milionu Kč) prodejem dřeva čínskému podniku. Pchjongjang potřebuje peníze na úhradu ropy a jiných důležitých produktů od zahraničních dodavatelů.

Požádá tedy čínského zákazníka, aby peníze poslal obchodníkovi s komoditami v Singapuru, a ten je pak použije na nákup zboží v zastoupení KLDR. Vyplývá to ze stížnosti americké prokuratury z minulého měsíce. Svět nemá ani ponětí, že v obchodu figuruje Severní Korea.

Představitelé USA, OSN, vyšetřovatelé a experti, kteří sledují peněžní toky, tvrdí, že Pchjongjangu se daří kupovat a prodávat produkty, včetně ropy, uhlí a tabáku, navzdory pravidlům, jejichž cílem je vyřadit ho z dolarových obchodů.

Tyto machinace jsou stěžejní pro snahy režimu Kim Čong-una vyhnout se sankcím USA a OSN a udržet ekonomiku země nad vodou. List The Wall Street Journal už dříve popsal, jak Severní Korea kvůli přepravě zboží organizuje složité lodní manévry, spoléhá na firmy, že zamaskují její aktivity, a vydělává miliony dolarů poskytováním vojenského výcviku a počítačových služeb.

S ohledem na sankce a tlak na nadnárodní banky kvůli praní špinavých peněz je jedním z největších problémů Severní Koreje pohyb dolarů po světě. Pchjongjang to řeší tak, že výdělky drží v rukou zahraničních společníků, jejichž vazby na KLDR jsou skryté. Jak uvedl právník Joshua Stanton, který se podílel na vypracování sankcí vůči KLDR, jen malá část peněz vstupuje do Severní Koreje, většina je v zahraničních bankách a pohybuje se kolem KLDR.

V jedné kauze se například americká prokuratura snaží zabavit finanční prostředky, které jsou v držení americké banky. Jde o platby od firmy registrované v Hongkongu za severokorejský parafínový vosk, který byl údajně dodán ruské společnosti, jež Pchjongjang zásobuje ropou. V dalším podobném případu KLDR měla využívat čínského dovozce uhlí, který jí dlužil peníze, k úhradě komunikačního zařízení čínské společnosti ZTE.

Představitelé amerických bank ale tvrdí, že navzdory procesům, které mají nastavené pro praní špinavých peněz, může být těžké zastavit transfery spojené se Severní Koreou, protože jako zúčtovací banky nemají přímou vazbu s firmami, které Pchjongjangu pomáhají. Tyto transfery pocházejí z bank vně USA, v řadě případů z Číny.

Podle zjištění federálního soudu z roku 2017 prošlo v předchozích deseti letech osmi americkými bankami 700 milionů dolarů spojených s jednou čínskou sítí, jednající v zastoupení Pchjongjangu.

Severní Korea se stále častěji uchyluje k praxi, kdy transfery rozděluje na menší částky, aby bylo obtížnější je vystopovat, a zlepšuje se také ve falšování dokumentů, které bankám předkládá, uvádějí američtí vyšetřovatelé. Když je společnost, která pro KLDR pracuje, sankcionovaná, Pchjongjang si najde nebo vytvoří novou.