Analytici: Závěry G20 jsou dobrým signálem pro globální ekonomiku

„Výsledek G20 je nakonec příznivý. Ač to není řečeno, tak za hlavní bod považuji, že nebyly schváleny závazné výdajové stimuly,“ řekl agentuře Mediafax hlavní analytik společnosti Atlantik Petr Sklenář.

Političtí lídři se na summitu G20 mimo jiné shodli na větší regulaci finančních trhů. Globální ekonomika má dostat podporu ve výši jednoho bilionů dolarů, z toho většinu má zadministrovat Mezinárodní měnový fond (MMF). Daňové ráje mají být sankcionovány. Zpřísněna má být také kontrola nad odměnami manažerů a nad ratingovými agenturami.

Pozitivní podle Sklenáře dále je, že bylo dosaženo širší shody, což se projevuje i nárůstem financování MMF. Ocenil také, že například Čína by měla dodat 40 miliard dolarů jako jeden z „nových“ zdrojů. „Pro globální trhy znamená více peněz pro MMF určitě zklidnění. Je to signál, že mu nedojdou peníze na pomoc krizí nejvíce zasaženým zemím,“ myslí si analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Pozitivní také je, že se pozornost věnuje i pomoci zahraničnímu obchodu, jehož tok začal vysychat. Může to omezit hrozby protekcionismu. Tomu odpovídá i ostrá rétorika proti protekcionismu a omezování zahraničního obchodu,“ soudí Sklenář. „Stop protekcionismu je určitě dobrá zpráva. V krizi v 30. letech se rozbujel a to byla velká chyba. Dnes by měl ještě protekcionismus dalekosáhlejší důsledky než tehdy, protože národní ekonomiky jsou více propojeny,“ potvrzuje názor Sklenáře Jan Bureš

„Otazníkem zůstává, jakou regulaci a opatření přinese shoda nad řešením toxických aktiv, které tíží bankovní bilance,“ ptá se Sklenář. „Myslím, že je potřeba kvalitnější regulace, ne větší. Dohled nad kapitálovými trhy by se měl sjednotit a zpružnit. Investoři a jejich nové nástroje jsou totiž stále o krok napřed před regulátory,“ doporučuje Bureš.„Jako velký výsledek se prezentuje boj s daňovými ráji. Je to určitě zajímavé politické téma, ale ekonomický efekt na řešení krize je minimální, ne-li nulový,“ tvrdí Sklenář. Země s nižšími daněmi podle něj ležely dlouho v žaludku řadě zemí s vysokými daněmi, jako jsou Francie, Německo ale i Spojené státy. A ty tak nyní využily příležitosti a zahrnuly sankce do boje s krizí. „Rozvolnění bankovního tajemství je podobná záležitost. V obou případech konečné zisky nejsou zásadní, naopak pro země jako je Švýcarsko, Lichtenštejnsko mohou znamenat výrazné ztráty. Ani v jednom bodě nevidím přímou souvislost s ekonomickou recesí,“ poznamenal hlavní analytik Atlantiku. „Taky mi přijde, že se sankce proti daňovým rájům dostaly do protikrizového globálního balíčku jaksi cíleným omylem,“ dodal Bureš.