Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč). Původně si německá vláda chtěla půjčit 81,5 miliardy eur. Informoval o tom dnes web hospodářského měsíčníku Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroj. Zvýšení podle listu způsobily náklady na zdravotní péči a ochranu klimatu.
Německo od loňského března zavedlo řadu bezprecedentní stimulačních a záchranných opatření, aby zmírnilo dopad pandemie covidu-19 na ekonomiku, největší v Evropě.
Opatření byla financována rekordními půjčkami, které loni činily 130 miliard eur a letos přes 240 miliard eur. Vláda bude potřebovat, aby parlament kvůli rozpočtu na rok 2022 pozastavil, třetí rok za sebou, dluhové limity.
Mluvčí ministerstva financí odmítl údaj o dluhu komentovat. Připomněl, že resort předloží aktualizované rozpočtové plány na rok 2022 příští středu.
Související
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Jednání mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o vytvoření společného evropského jaderného odstrašení jsou zatím v rané fázi. Podle mluvčího německé vlády, jehož citovala agentura Reuters, není cílem těchto rozhovorů oslabení role Spojených států v evropské obraně.
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Budoucnost prestižního evropského zbrojního projektu FCAS, jehož cílem je vývoj stíhačky šesté generace, bezpilotních letounů a bojového cloudu, je ve vážném ohrožení. Podle vyjádření několika evropských představitelů se zdá být pravděpodobnější úplné ukončení spolupráce než její nový restart. Jeden z francouzských zákonodárců dokonce uvedl, že projekt je prakticky mrtvý, i když to zatím nikdo nechce oficiálně přiznat.
Aktuálně se děje
před 18 minutami
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
Americká armáda dokončila přípravy na možný úder proti Íránu, který by mohl být zahájen již během nadcházejícího víkendu. Podle informací z Bílého domu a vojenských zdrojů jsou vzdušné i námořní síly v oblasti Blízkého východu v plné pohotovosti. Konečné slovo má však prezident Donald Trump, který zatím k autorizaci přímé vojenské akce nepřistoupil a o dalším postupu intenzivně uvažuje.
před 1 hodinou
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
před 1 hodinou
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
Vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo mezinárodní ohlas. Jeho diskuse s Hillary Clintonovou, bývalou šéfkou americké diplomacie, neunikla ani pozornosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se k celé záležitosti vyjádřil prostřednictvím příspěvku na své sociální síti.
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
Nadcházející víkend přinese do Česka výraznou změnu počasí doprovázenou pestrou škálou srážek a postupným oteplováním.
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
Olympijské hry v Miláne a Cortině jsou v plném proudu a lidé jí žijí nejen na sportovištích, ale i v samotném centru Milána.
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
Až do první střelby finišmanky české štafety Terezy Vinklárkové to vypadalo na nečekanou českou biatlonovou medaili v olympijské Anterselvě. Právě české kvarteto Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková více než tři čtvrtiny středečního závodu bojovalo o bronz, až první střelba vleže v podání Vinklárkové tuto naději Češkám bohužel odstřelila. I tak z toho ale nakonec bylo nejlepší české biatlonové umístění na těchto olympijských hrách, konkrétně páté místo. Zlato nepřekvapivě po suverénním výkonu braly Francouzky i přes trestné kolo Benadové, druhé skončily Švédky a třetí Norky.
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
V předkole olympijského hokejového turnaje v Miláně nedošlo k žádnému překvapení a očekávaní favorité svých duelů postoupilo mezi nejlepší osmičku. Kromě Česka, které se natrápilo s Dánskem, si čtvrtfinále zahrají jednak hokejisté Německa a Švýcarska, kteří se ve svých předkolech poradili s největšími outsidery turnaje, tedy s Francií a Itálií, a také hokejisté Švédska, kteří pro změnu domů poslali Lotyše.
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
Byla to prohra, se kterou možná většina českého národa počítala,ale byla to prohra se ctí. Po ne příliš výrazných výkonech v předešlých zápasech přišlo na řadu veledůležité čtvrtfinále hokejového olympijského turnaje v Miláně s hvězdně nabitou Kanadou. Málokdo čekal, že s takovýmto nabitým kádrem budou Češi schopni hrát vyrovnaný zápas. Ale skutečnost opravdu nakonec byla. Navíc v zápase dokonce dvakrát svěřenci kouče Radima Rulíka vedli, ve třetí třetině však Kanaďané poslali duel do prodloužení a i když i v něm měli Češi velkou šanci na výhru, v 62. minutě o všem rozhodl bekhendovým zakončením Marner.
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
Ministr vnitra Lubomír Metnar se na tiskové konferenci vyslovil pro snížení hranice trestní odpovědnosti, která je v současnosti nastavena na patnáct let. Svůj postoj odůvodňuje dlouhodobým trendem, kdy se věk pachatelů neustále snižuje, zatímco míra jejich brutality a agresivity naopak narůstá. Metnar se v tomto ohledu opírá o své dřívější zkušenosti z policie, kdy se na ostravském oddělení vražd s násilným chováním mladistvých osobně setkával.
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
Rusko hodlá v rámci vyjednávání o ukončení války na Ukrajině požadovat, aby se Severoatlantická aliance (NATO) písemně zavázala k zastavení svého rozšiřování směrem na východ.
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
V areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice došlo k tragickému požáru, který si vyžádal jeden lidský život. Na místo neštěstí byli okamžitě vysláni pražští kriminalisté, kteří ve spolupráci s vyšetřovateli hasičského sboru pracují na objasnění přesných příčin vzniku ohně.
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Zdroj: Libor Novák