500 odvážlivců vs. můstek! Drsnou výzvu ovládl Mikloša

Zatímco v zimě jej letci na lyžích zdolávají odshora dolů, nyní to bylo přesně naopak. Téměř pět set startujících sprintovalo z dojezdové plochy až úplně nahoru. Běžci bojovali s podmáčeným terénem, sklonem místy až 37° a hlavně sami se sebou. Po prvních sto metrech si už většina musela k pohybu vypomáhat i rukama a spíš než o běh šlo ve většině případů o opičí chůzi.

Navrch měli ti, co obuli tretry, crossové boty s hrubou podrážkou nebo kopačky s gumovými špunty. Dopolední kvalifikační kola sice končila už na vrcholu bubnu, ale i tam mnozí běžci reklamovali vyčerpáním snídaňové menu. Některým pak na nohy pomáhali zdravotníci nebo členové horské služby. Na startu závodu se objevila řada známých sportovců jako například Dušan Kožíšek, rychlobruslařka Kateřina Novotná nebo třeba olympijský skikrosař Tomáš Kraus. „Až na příštím skikrosu posvištím dolů, vzpomenu si na posledních sto metrů výběhu, to byla hrůza. Ještě teď se mi třesou nohy," řekl, než odjel trénovat do Švýcarska.

Závodu přihlížela i zlatá olympijská snowboardistka Eva Samková, která se přitom opírala o berle. „Správně jsem tu neměla být. Kdybych byla zdravá, byla bych ještě ve Stelviu na soustředění," vysvětlovala. Jen co si uzdravila zlomený kotník, spadla v zatáčce po třech dnech tréninku a už má zase zafixovanou nohu.

Těsně před čtvrtou odpolední odstartovalo finále kategorie mužů se silnou mezinárodní účastí. „Důležité je nepřepálit začátek," radil ještě před závodem český triatlonista Honza Kubíček, hlavní tvář závodu. Úplně opačně to pojal Slovinec Matjaž Mikloša, který nasadil neskutečné tempo už na startu a vypadal, že kdyby byl můstek o pět kilometrů delší, vůbec by si toho nevšiml. „Závod byl skvělý a profesionálně připravený," usmíval se nahoře devětatřicetiletý běžec, který má na kontě šesté místo z mistrovství světa skialpinistů.

Na harrachovský souboj s gravitací se nijak zlášť nepřipravoval. Víceméně ani nemusel, protože se pravidelně zúčastňuje závodů ve výběhu vysokých věží s názvem Tower Running. Jeho čas 4.03.13 minut byl nepřekonatelný a soupeři se mu mohli v cíli jen uznale poklonit. Nicméně obrovské uznání si zaslouží každý, kdo se do téhle výzvy pustil, jak v kategorii jednotlivců, tak ve štafetách.