Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

V srpnu 2023 astronomové objevili nový rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613, který vzbudil globální pozornost díky nečekanému vzplanutí. Objekt začal zářit na všech vlnových délkách a stal se jasnějším než Krabí mlhovina. Tento typ chování je u dvojhvězdných systémů běžný, ale tento výbuch byl výjimečný svou intenzitou a relativní blízkostí. Na výzkumu se podílely významné rentgenové observatoře, včetně NASA a italské kosmické agentury, která využívala družici IXPE, vybavenou teleskopem pro měření rentgenové polarizace.

Polarizace rentgenového záření je klíčovým nástrojem pro studium okolí černých děr, protože ukazuje na strukturu hmoty a záření, které silná gravitace černé díry ovlivňuje. Na průlomu se podíleli také Češi, jak píše samotná NASA. První studie vedená Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky ukázala, že během přechodu mezi tvrdým a měkkým spektrálním stavem došlo k významným změnám v polarizaci záření. Tvrdý stav dominoval zářením z koróny, zatímco v měkkém stavu vycházelo více fotonů přímo z akrečního disku. Změny v polarizaci potvrzují změny v geometrii a distribuci hmoty u černé díry.

Druhá studie, vedená Jakubem Podgorným, se zaměřila na obnovení polarizace po přechodu systému zpět do tvrdého stavu. Přestože bylo očekáváno, že jasnost záření klesne, návrat polarizace k původnímu stavu byl překvapivý. Tento jev naznačuje, že struktura koróny a akrečního disku zůstává stabilní i po změnách v energetickém spektru. Jakub Podgorný poukázal na to, že geometrie koróny se v tomto tvrdém stavu prakticky nezměnila, což je novým poznatkem v oblasti studia černých děr.

Tento objev ukazuje, jak analýza rentgenové polarizace poskytuje cenné informace o fyzikálních procesech v okolí černých děr. Výsledky studií napomáhají hlubšímu pochopení interakcí mezi černými dírami a okolním materiálem, což je klíčové pro další výzkum v této oblasti. Michal Dovčiak, vedoucí pracovní skupiny IXPE, zdůraznil, že k úplnému pochopení konfigurace v blízkosti černých děr bude třeba pokračovat v pozorováních a studiu dalších podobných objektů.

Tento výzkum představuje zásadní krok k rozluštění tajemství černých děr, přičemž výsledky ukazují, že rentgenová polarizace je neocenitelným nástrojem pro analýzu chování těchto extrémních objektů. Budoucí pozorování v této oblasti mohou přinést nové, revoluční poznatky, které zásadně změní naše chápání fyziky černých děr a jejich vlivu na okolní vesmír.

Související

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA stanovila nové datum, kdy se člověk vrátí na Měsíc

NASA oznámila další zpoždění v programu Artemis, který má poprvé za více než 50 let vrátit astronauty na Měsíc. Mise plánovaná na rok 2026 se nyní odkládá nejdříve na polovinu roku 2027. I průkopnická mise, během níž měli astronauti obletět Měsíc v září 2025, byla posunuta nejdříve na duben 2026.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace, uvedl server CNN.

Více souvisejících

NASA Černé díry Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 3 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 4 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 5 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 6 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 7 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy