Zázrak na Měsíci: Nefritový králík znovu ožil, mise ztracena není

"Znovu nabyl vědomí! Přinejmenším je naživu a má šanci na záchranu," řekl státní agentuře mluvčí programu Pchej Čao-jü. Vzkříšení "králíka" potvrdila i státní televize CCTV. MIuvčí ale podle agentury Reuters dodal, že problémy, které má přístroj od konce ledna, stále nejsou vyřešeny.

"Dálkově řízené vozítko určené k průzkumu Měsíce nelze opravit, aby mohlo splnit svou misi," citovala ve středu Nová Čína z krátkého oficiálního prohlášení. Dodala, že koncem ledna se u stroje projevily problémy s mechanickým ovládáním, které od té doby znemožňují jeho správný provoz. Tento týden se pak vozítko dočasně zcela odmlčelo.

Příčiny poruchy mluvčí neupřesnil. Podle specialisty Čínské akademie vesmírných technologií Pchanga Č'-chaa ji mohla způsobit například silná radiace, slabá gravitace či extrémní výkyvy teplot.

Hvězdné války jsou zpět?

Pokud shrneme současnou úroveň a perspektivy "vesmírných hráčů", pak je zjevné, že se také zde výrazně odráží celkové rozložení moci na mezinárodní scéně. První místo náleží USA, které disponují nejrozsáhlejším spektrem vojenských kosmických prostředků, aktivně je využívají, pracují na jejich vývoji a také na obraně proti možnému útoku (v této souvislosti se občas používá varování před "kosmickým Pearl Harborem").

Není bez zajímavosti, že některé ze soudobých projektů ideově navazují na "Hvězdné války" prezidenta Reagana, tedy známou Strategickou obrannou iniciativu (SDI). Na druhé pozici se nalézá Rusko, odkud také přichází zprávy o nových kosmických zbraních.

Stejně jako Američané mohou Rusové rozsáhle čerpat z portfolia zbrojních projektů, jež mají kořeny ve studené válce. Z dalších účastníků dobývání a využívání vesmíru vykazuje jednoznačně největší dynamiku Čína, jež buduje družicové sítě, staví orbitální stanice, pracuje na protidružicových zbraních a raketoplánech apod.

Právě Čínu patrně Američané vnímají jako hlavního potenciálního "kosmického protivníka", a když dojde na spekulativní prognózy americko-čínské války, často se v nich objevuje faktor vesmíru, a to zpravidla na základě čínské snahy vyřadit americké družicové systémy. Kapacity dalších států jsou výrazně skromnější. Země jako Indie, Japonsko či Izrael sice disponují nosnými raketami a družicemi, někdy i technicky značně vyspělými (viz izraelské rakety Shavit a družice Ofeq), ovšem jejich aktivity jsou úkolově i regionálně omezené a postrádají globální ambice, jež jsou přinejmenším u Číny částečně patrné, uvádí natoaktual.cz.