Nefritový králík na Měsíci ještě "žije", směřuje ale k ledové smrti

Králík stále dokáže posílat údaje na Zemi, řekl tiskové agentuře Nová Čína Li Pen-čeng z čínského lunárního programu. Kvůli rozbitým kolům se ale nemůže přesouvat a mrzne, protože solární panely, jež mu měly zajistit teplo, přestaly fungovat během chladné měsíční noci.

"S každou lunární nocí funkčnost Nefritového králíka slábne," řekl Li. Měsíční noc trvá dva týdny po dobu, kdy se část Měsíce, kde vozítko je, odvrátí od Slunce a teplota extrémně klesne.

Šestikolový robot Nefritový králík přistál na Měsíci 14. prosince společně s modulem Čchang-e 3. O dva dny později už začal na Zemi posílat první fotografie. Kromě snímání Měsíce měl robot pomocí radaru měřit měsíční kůru, zkoumat strukturu povrchu a pátrat po zdrojích surovin.

Měsíc má stále co nabídnout

Měsíc je dle vědců mise LADEE zástupcem unikátní třídy těles sluneční soustavy, které byť mají pevný kamenitý povrch, neoplývají hustou atmosférou. Kromě Měsíce se to týká třeba planety Merkur či planetek Ceres nebo Vesta. Atmosféra, či přesněji exosféra, našeho Měsíce je údajně tak tenká, že její atomy se nikdy nesrážejí.

„Říká se tomu bezkolizní atmosféra ale takováto atmosféra má mnoho společného s tou naší. Vyskytují se zde třeba větry vyvolané světlem a teplem. S jistou nadsázkou můžeme hovořit o měsíčním počasí," prohlašuje Greg Delory, vědec projektu LADEE z Amesova centra NASA.

Delory o lunárním počasí pokračuje: „Z programu Apollo víme, že na Měsíci je plyn zvaný argon-40. Jedná se o izotop, který zřejmě uniká z nitra Měsíce. V plynné podobně se drží okolo Měsíce, a když nastane lunární noc, argon se ochladí a padá na povrch. Když přijde lunární úsvit, argon se teplem opět vypařuje. Můžeme si to představit tak, že na pomezí lunárního dne a noci (na tzv. terminátoru) fouká argonový vítr. Jde o část měsíční atmosféry." Zkoumat se bude také vliv dopadů malých kosmických těles na měsíční povrch na jeho tenkou atmosféru, uvedl server astro.cz.