Jakou máte krevní skupinu? Možná vám hrozí „alzheimer“

Tým vedený doktorkou Mary Cushmanovou na studii pracoval tři roky a analyzoval údaje 30 tisíc Američanů, kterým bylo 45 let a víc. Z této skupiny bylo vybráno 495 účastníků, u kterých se za dobu trvání experimentu projevily poruchy myšlení a problémy s pamětí. Druhou skupinu pak tvořilo 587 lidí, u nichž žádné zdravotní potíže zaznamenány nebyly.

Posléze se zjistilo, že mezi lidmi, kteří měli výpadky paměti, bylo 6% s krevní skupinou AB. „U nich byla o 82% vyšší pravděpodobnost, že se objeví potíže s pozorností, řečí a krátkodobou pamětí, což může signalizovat nástup demence," tvrdí Cushmanová. Tyto závěry podpořily jinou studii, podle které jsou lidé s krevní skupinou 0 méně ohroženi kardiovaskulárními chorobami, což znamená, že i jejich mozek funguje lépe.

Není však nutné hned panikařit, pokud máte skupinu AB. „Výzkum se nezaměřil na demenci samotnou a musí se udělat ještě mnoho dalších studií. Zatím se nedá s jistotou říct, že by lidé s krevní skupinou AB byli automaticky ohroženi Alzheimerovou chorobou," podotkl doktor Simon Ridley, který v Británii vede tým odborníků na tento druh demence.

Alzheimerova choroba je onemocnění především vyššího věku a s věkem riziko vzniku onemocnění stoupá. Ve skupině 65tiletých jsou postiženy zhruba 2 – 3 %, každých 5 let se toto procento zdvojnásobuje. Ve skupině 80tiletých je postižena polovina populace. Existují ale i vzácnější formy s časným začátkem vzniku, např. již kolem 40. – 50. roku. V současné době se odhaduje, že je ve světě kolem 20 miliónů lidí, trpících Alzheimerovou chorobou. V České republice se počet postižených odhaduje na cca 80 000.

Typickým znakem je, že člověk si pamatuje věci z dávné minulosti a rád o nich hovoří stále dokola, ale činnost, kterou konal před krátkou chvílí si nedokáže vybavit. Nedokáže říct, co měl k obědu nebo co dnes dělal. Může se ptát na zcela banální otázky a tyto otázky neustále opakovat. Těžké poruchy paměti by měly být prvním varováním dovést vašeho blízkého k lékaři!

Jak uvedl Vitalion.cz, objevují se stále větší potíže s řečí. Postižený má problémy pojmenovávat věci a používá k tomu opisy „To, jak z toho teče voda." Odtud pochází i známý vtip „Jak se jmenuje ten Němec, co mi schovává věci?" Řeč je všeobecně strohá a často jednotlivé věty nedávají smysl.

Dalším příznakem jsou poruchy časové i místní orientace. Nemocný není často schopen říct, jestli je pondělí nebo sobota a jaký je zrovna měsíc či rok.

Dochází ke změně osobnosti a chování. Nebaví ho dříve oblíbené činnosti, může být agresivní, sobecký a nevrlý. Většinou bývá i velmi pasivní a k určité činnosti je nutné ho pobídnout. Člověk si nemoc nepřipouští a cítí se zdráv.